Hlavní obsah
Třešňový Újezdec Foto: Petr Hejna

Selské baroko na jihu Čech nejsou zdaleka jen Holašovice

V souvislosti s termínem jihočeské selské baroko se jako první vybaví většině populace ves Holašovice, zapsaná do seznamu světového kulturního dědictví UNESCO. Ale stejně tak okolní vesnice nabízejí k pokochání zdobně barevné štíty domů a bran, vesměs soustředěných na návsi.

Třešňový Újezdec Foto: Petr Hejna
Selské baroko na jihu Čech nejsou zdaleka jen Holašovice

Ačkoliv tento lidový stavební sloh má v názvu kromě přídomku selský, deklarujícím venkovský původ, především dosti architektonicky specifický termín baroko, jedná se o styl budování venkovských usedlostí vzniklých až po vznešené barokní éře, konkrétně zejména od dvacátých do šedesátých let 19. století.

Tehdejší stavitelé a zedničtí mistři se inspirovali křivkami a zdobností barokních staveb a pod vlivem této inspirace stavěli selské usedlosti se zanesením prvků odpozorovaných u městských domů a církevních staveb. Současně se do barokních linií prolínaly i prvky klasicistní, místy i pseudorománské. 

Za kolébku selského baroka je považována oblast Zbudovských blat, odkud se tento styl velmi rychle rozšířil po okolí, tedy krom dalších obcí směrem jižně, tedy k Blanskému lesu, i do zmíněných Holašovic. Oblast, kde lze stopy i celky selského baroka dohledat, je však mnohem rozsáhlejší, lokality, kam za památkami lidové architektury vyrazit, zpracovává podrobněji tento web

Již vzpomenutá Zbudovská blata možno navštívit v této starší reportáži - kromě výčtu do této oblasti spadajících vesnic a několika jejich snímků v zimním hávu je zde vylíčena historie neblahého skonu tamního lidového hrdiny Kubaty. 

Okolí městyse Lhenice, zasahující k Blanskému lesu, má coby přidružené obce mezi jinými například rovněž prvky selského baroku nabízející Třešňový Újezdec a Vodici. Prvně jmenovaná víska jednoznačně napovídá, že její název vychází z pojmenování ovoce, hojně na Lhenicku pěstovaného, a to dávno předtím, než se třešně staly symbolem jedné ze stran – přesněji řečeno právě té, která v minulosti spoustu pečlivých držitelů sadů o jejich majetky připravila. Kousek od vsi je další turistická zajímavost, a to zbytek prastaré Linecké stezky, jíž se věnuje tento web.

Přírodní památku Koubovský rybník, nacházející se na toku Vadkovského potoka prakticky mezi oběma obcemi, se mi obhlédnout nepodařilo, neb nebesa svými náhlými lijavcovými proudy nedovolila toulky v zamokřené krajině bez rizika poškození fotografické techniky. Nicméně dodávám, že tento rybník, přecházejí ve slatinnou louku, je domovem vzácných rostlin a živočichů.

Obdobné prvky zdobení staveb jako v „Třešňáku“, tedy rámování oken s použitím šablonou vytvořeného obloučkového vzoru, jsou k vidění v blízké Vodici, stejně tak ležící na okraji CHKO Blanský les na úpatí Buglaty. O pět kilometrů dále směrem k Holašovicům narazíme na již mnohem větší obec, kterou je Záboří, spadající již oproti předchozím prachatickým vsím pod državy sousedního okresu českobudějovického. 

Historie Záboří uvádí první historické zmínky k roku 1263, kdy byla usedlost prodána vyšebrodskému klášteru. Pozdější tok dějin poznamenal obec až k vylidnění vedoucí epidemií moru v letech 1520 - 1521, z novodobých dějin stojí za zmínku, že díky místnímu obyvateli, spoluobjeviteli a iniciátorovi, Mgr. Michalu Kočerovi, je po obci pojmenována planetka, nacházející se mezi oběžnými drahami Marsu a Jupitera.

Ostatně na horu Kleť, kde by na hvězdárně bylo možno pozorovat nejen tuto právě zde objevenou planetku, je to již jen nevelký kus cesty, jejíž finální stoupání lze ponechat motorům lanovky.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků