Článek
Významné osobnosti z rodu Clam-Gallasů
Po Clam-Gallasech se nazývá barokní staroměstský palác v Praze. Budován byl ještě za Jana Václava Gallase, ale poslední podobu mu dali až gallasovští pokračovatelé. Za jejich éry vznikla klasicistní přístavba libereckého a novorenesanční křídlo frýdlantského zámku.
Sami Clam-Gallasové jako členové nové rodové větve měli štěstí na pozoruhodné osobnosti. Kristián Filip (1748–1805) založil lázně v Libverdě a alej Klamovku v Praze. Více proslul jeho syn Kristián Kryštof (1771–1838), nejvyšší maršálek Království českého, spoluzakladatel a předseda Společnosti vlasteneckých přátel umění a Spolku uměleckých přátel církevní hudby, znalec soudobé literatury, hudby, výtvarného umění a jeho mecenáš, sám malíř a kreslíř výtvarně nadaný.
„Jinam směřoval jeho potomek Eduard Friedrich (1805–1891). Už v osmnácti začal kariéru jako kadet pluku kyrysníků, ve třiceti byl majorem a za šestnáct let generálmajorem. Proslul jako rakouský generál spolu s maršálem Václavem Radeckým v taženích po Itálii (1848–1849). Jediný nositel Řádu Zlatého rouna mezi Clam-Gallasy utržil několik porážek v prusko-rakouské válce 1866. Osobní nepřátelé prý přispěli k soudnímu procesu se šedesátiletým generálem. Vyšel z něj osvobozen, leč politicky oslaben. Pro rakouský císařský dům zůstal oficiálně autoritou, pro mnohé šlechtice a obyvatelstvo svých panství upřímně obdivovaným dobrodincem.
Poslední muž rodu, František Clam-Gallas (1854–1930), podporoval především turistiku v Jizerských horách a vlastivědná bádání. Rozšířil starou zámeckou knihovnu na Frýdlantě. Na čtrnáct tisíc svazků v několika evropských jazycích vypovídá o vzdělání svých majitelů. Po vzniku ČSR se také na zdejší panství vztahovala pozemková reforma která oslabila hospodářské zázemí velkostatků, navíc liberecký zámek musel být prodán státu.
Poslední Clam-Gallas se ženou Marií zanechal sedm dcer. Provdaly se do rodů Kinských, Schwarzenbergů, Auerspergů, Arco-Zinnebergů, Podstatzky-Lichtensteinů,„ uvedl Milan Svoboda, Nadační fond - Clam-Gallas - Stiftungsfonds.
Hrabata Clam-Gallasové a jejich nejvýznamnější sídla
„Sídla zděděná po Gallasech tvořily gotické hrady přestavěné na zámky nebo zámecké novostavby jako Frýdlant a Liberec (od 1634), Lemberk (od 1726), Grabštejn (od 1704) a Černousy (zbořeny 1981). Další dali Clam-Gallasové vystavět sami: klasicistní zámek v lázních Libverda, lovecký zámek (dům) na Smědavě (postaven 1910, shořel 1969), lovecký zámek na Nové louce (přestavěn po 1844, při pozemkové reformě roku 1919 připadl československému státu),” dodal Milan Svoboda.
Rok Gallasů a Clam-Gallasů bude zahájen v březnu 2019 v Nosticově paláci. Stěžejními objekty v rámci Národního památkového ústavu budou hrad a zámek Frýdlant, hrad Grabštejn a zámek Lemberk s akcemi konanými v průběhu celé sezony.
Vyvrcholením roku bude výstava Spravedlnost bez bázně: Gallasové a Clam-Gallasové v Čechách v galerii Liberec.
