Hlavní obsah
Město do májových dní se zahalilo do nádhery rozkvetlých květů. Foto: Stanislava Dvořáková

Hledání brontosauřích šlápot překazila koronavirová pandemie

Prvomájový den v Ústí nad Orlicí je tradičně spojen s akcí Brontosauří šlápoty. Pokud v letošním roce chtěly rodiny podniknout turistický výlet s různými úkoly, měly jedinou možnost uskutečnit ho ve vlastní režii.

Město do májových dní se zahalilo do nádhery rozkvetlých květů. Foto: Stanislava Dvořáková
Hledání brontosauřích šlápot překazila koronavirová pandemie

Vznik hnutí Brontosaurus se datuje od roku 1974, kdy byl na konferenci OSN ve Stockholmu vyhlášen Rokem životního prostředí, čímž byla dána i náplň tohoto hnutí.

Spolek Brontosurus v Ústí nad Orlicí, založený v roce 1985, spojil oslavy 1. máje s turistickým pochodem jarní přírodou, obohaceným představou prehistorických tvorů v okolní krajině. Vedoucí hnutí manželé Michal a Lenka Mikyskovi s další pomocí žáků ZŠ Bratří Čapků každoročně vytyčují trať v okolí města, naplněnou úkoly z oblasti vědomostní i fyzických dovedností.

Akce Brontosauří šlápoty si získala velkou oblibu, zaujala celé rodiny, od nejmladších dětí až po starší generaci, včetně početných čtyřnohých příslušníků. Pravidelně se o diplom s potvrzením zdárného zdolání všech nastražených léček i vyluštění tajenky zúčastňuje kolem 500 zájemců. Takový přírodní detektiv musí na stromech, v trávě, v skulinách kmenů i kamenů najít ukryté lístečky s písmeny do závěrečné tajenky. Zábava to je lákavá i dobrodružná, kterou si oblíbili i nároční teenageři.

Zklamání do letošního 35. ročníku Dinosauřích šlápot přinesla existence malého neviditelného, zato nebezpečného koronaviru, který znemožnil uspořádání akce.

Příroda se však své májové krásy nevzdala. Zářivě rozkvetlé zahrady města vítaly nádherou barev i opojnou vůní rodiny, které osamoceně nastoupily na trasy dle svého výběru. Tentokrát je nevedly fáborky vyznačené cesty, ani nečekaly stolky pořadatelů s určením bylinek a občerstvením, v lese se neskrývaly vycpané modely zvířat zapůjčené školou. Jen sem tam se mihla veverka či své pěvecké umění předvedl kos.

O to byla horší situace rodičů, kteří museli rychle probudit své znalosti ze školních let a neustále odpovídat na otázky svých ratolestí. „Mami, co to je za kytičku, tati, kde spí srneček?” Z nekonečného sledu otázek se rodičům až točila hlava. „Kdy uslyšíme kukačku?” Vysvobozením byl objev aligátora. „No vidíš, ten tady z tvých ustavičných otázek zdřevěněl,” zbavil se dalších dotazů strohým sdělením vyčerpaný tatínek.

Naštěstí naučná stezka s řadou tabulí poskytujících obšírná vysvětlení dění ze života zvířat a okolní flóry přinesla poučení pro všechny účastníky. Nahradila tak aspoň částečně obvyklou přípravu pořadatelů z řad chybějících odborníků. Přesto příjemný pobyt v přírodním prostředí s chvílí zapomenutí na roušky a obavy z nákazy byl i letos krásným májovým dnem přinášejícím naději, že zase bude dobře.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků