Hlavní obsah
PET víčka ve vrškárně v Zábřehu třídí a kontaminace zbavují lidé, kteří se ocitli v sociální nouzi. Foto: Libuše Miarková

Finanční výtěžek ze sběru víček z PET lahví putuje lidem, kteří pomoc potřebují a jsou za ni vděčni

Sociální služby, zdravotní péče a zaměstnávání znevýhodněných spoluobčanů. To jsou hlavní pilíře Charity v Zábřehu na Moravě, která pečuje meziročně zhruba o 1400 klientů z více než 70 obcí šumperského regionu. Kromě toho se věnuje dalším aktivitám, mj. sběru PET víček.

PET víčka ve vrškárně v Zábřehu třídí a kontaminace zbavují lidé, kteří se ocitli v sociální nouzi. Foto: Libuše Miarková
Finanční výtěžek ze sběru víček z PET lahví putuje lidem, kteří pomoc potřebují a jsou za ni vděčni

„Stává se, že když přicházíme do práce, ve vchodu charitního domu nacházíme pytle s vršky. Lidé vědí, že v neziskovce už léta pet víčka sbíráme a pravidelně je sem nosí. Loni jsme jich odevzdali k recyklaci téměř 10 tun. V žádném případě však nejde o byznys,“ zdůrazňuje Jiří Karger, ředitel Charity Zábřeh.

Víčka z PET lahví podle něj propojují čtyři světy.

„Tím prvním jsou dárci ze škol, domácností, firem, obecních úřadů, kostelů, prodejen a další obětaví pomocníci. V roce 2018 jsme vršky obdrželi od 50 organizátorů sběru. Tolik jich známe, ostatní jsou anonymní,“ objasnil Jiří Karger.

Za druhý svět označuje vrškárnu v ulici Valová, kde se Charita Zábřeh stará o spoluobčany v sociální tísni: bez domova a bez zaměstnání. Poskytne jim pobyt v nouzové nocležně, nabídne jídlo a pomáhá s návratem do běžného života. Aby klienti dosáhli na zvýšené sociální dávky, pracují v lese, štípají dřevo nebo uklízejí město. Ti starší a se zdravotním omezením petvíčka třídí a zbavují kontaminace.

Jakmile se kontejner poblíž vrškárny naplní zhruba padesáti pytli, putují do výkupu firmy Jelínek-Trading v Křelově, kde víčka podrtí a využijí k výrobě zahradních kompostérů. To je třetí svět.

A ten čtvrtý? Tržby za PET víčka pomáhají čtyřem vážně nemocným dětem z regionu. Jedním z nich je desetileté děvčátko, které nechodí a nemluví. Obětaví rodiče se snaží dcerce zajistit rehabilitaci, která jí nejvíce pomáhá. Do nestátního zdravotního centra v Hranicích dojíždějí jednou týdně, z rodinného rozpočtu hradí naftu, s ostatními výdaji na odbornou péči pomáhají sponzoři, drobní dárci a také sběrači vršků.

Jak se nám svěřil tatínek desetiletého děvčátka, s PET víčky začaly před šesti lety jeho kolegyně v práci a zpočátku tomu moc nevěřil. Byl však mile překvapen, když za ně pořídili dceři motomed, otočnou sedačku do auta a další nezbytné kompenzační pomůcky.

Významná pomoc pro rodinný rozpočet

Rodiny s vážně postiženými dětmi znepokojila nedávná mediální kampaň, která sběr víček považuje za neekonomický a nesmyslný. Objevují se výzvy proti nákupu nápojů v PET lahvích.

„Pokud tady víčka budou a stávající systém je produkuje, pro rodiny s handicapovanými dětmi je to významná pomoc,“ uvedl pod podmínkou zachování anonymity otec desetiletého vážně nemocného děvčete.

„Nikoho nežádáme, aby kupoval nápoje v petkách kvůli sběru vršků. Za nápoj dá desetikorunu a pomůže dvěma haléři. Než se ale PET lahve z trhu zcela ztratí nebo se budou zálohovat, má smysl víčko odložit do krabičky k ostatním. Zvlášť, když je v okolí sběračů více. Svoz pytlů nás přitom nijak nezatěžuje. Mnozí je příležitostně dopraví přímo k nám a my je svážíme jako vytěžovák při cestách za klienty, do potravinové banky apod. Chováme se ekologicky, přemýšlíme ekonomicky a přitom pomáháme potřebným. Snad jim v budoucnu více pomůže přímo stát nebo zdravotní pojišťovny,“ vyslovil závěrem přání Jiří Karger.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků