Hlavní obsah
Jan Zástěra, dirigent; Rechenberg Foto: Marie Macková

Collegium hortense reprezentuje doma i v zahraničí

Teplický soubor Collegium hortense vkročil do nové sezony s plnou vervou. V září vystupoval na obou stranách státní hranice s Německem a již tradičně se účastnil i Národní svatováclavské pouti do Staré Boleslavi. Vedle toho se také pilně připravoval na své turné, které bude završeno cestou do Říma.

Jan Zástěra, dirigent; Rechenberg Foto: Marie Macková
Collegium hortense reprezentuje doma i v zahraničí

Je tomu již 5 let, co sbor Collegium hortense v novodobé premiéře uvedl perlu podkrušnohorské hudební tradice, rozsáhlé oratorium Saul oseckého mnicha Jakoba Trautzla, inspirované starozákonním příběhem o izraelském králi Saulovi, jehož trápení se odváží mladík David léčit hudbou. Tehdy ho sbor představil i ve svatovítské katedrále v Praze.

Pro velký ohlas, který dílo vzbudilo zejména ve své „domovině“, ho letos sbor nacvičil znovu. Symbolicky ho představil na obou stranách hranice, v Česku i v Německu. Chtěl tak navázat na to dobré z dlouhé tradice společné péče Čechů a Němců o krušnohorský region.

Nejprve si diváci oratorium mohli poslechnout na Růžovém hrádku v Krupce na Teplicku při koncertu v krásných kulisách Krušných hor a Českého středohoří. Druhý koncert se potom uskutečnil v německém Rechenbergu, a to v rámci II. symbolického propojení železniční tratě mezi Moldavou a Freibergem, o jejíž obnovu se dlouhodobě usiluje.

Právě zdejší koncert se jak podle ohlasu diváků, tak podle ohlasů samotných sboristů nebývale vydařil. Nešlo jen o samotné hudební výkony, o které se vedle sboru postarali vynikající sólisté, Daniel Kfelíř (bas) v roli krále Saula, tenorista David Vallon v roli pastýře Davida, sopranistka Bronislava Smržová v roli Saulovy dcery Mikal a sopranistka Miroslava Časarová v roli Saulova syna Jonatána. Úspěch koncertu lze přičítat i harmonii, stejnému naladění, pocitu sounáležitosti mezi interprety a publikem. Diváci koncert odměnili dlouhým potleskem ve stoje.

Na konci září se potom sbor Collegium hortense zúčastnil oslav svátku sv. Václava. Již poněkolikáté putoval do Staré Bolestavi, kde spolu s dalšími sbory z jiných koutů Česka doprovázel tradiční slavnostní mši slouženou v rámci Národní svatováclavské pouti. Tím ale putování toho dne nekončilo. Sboristé se poté spěšně přesunuli do Bílky v Českém středohoří, kde vystoupili na zdejších svatováclavských slavnostech.

Hned další den potom sbor Collegium hortense zamířil do Jeníkova na Teplicku. Ve zdejším kostele sv. Petra a Pavla byly totiž po dlouhých desetiletích nedobrovolné odmlky rozezvučeny varhany. Restaurovanému nástroji požehnal litoměřický biskup Jan Baxant a taje všech jeho rejstříků přítomným poodhalil mladý varhaník Lukáš Dvořák, který se sborem spolupracuje.

Při koncertu, který kombinoval varhanní vstupy a sborová a sólová čísla, zazněly skladby jak starých mistrů, z regionu i ze světa, tak skladby obou dirigentů Collegia hortense, Jana Zástěry a Matouše Pavlise.

Ohlasy na koncert byly mimořádné. Za všechny je shrnul sborista František: „Dneska to nebyla žádná hudební scholastika, dneska se nám skutečně podařilo do tý řady not vložit duchovno. Já to říkám, muzika se musí dělat srdcem.“ A dodal: „Chvílema jsem se musel bránit dojetí. Ono je to hezký, ale když se zpěvák dojme, tak na chvíli není vlastně schopen pořádně zpívat, a to zase není žádoucí.“

Vedle toho sbor Collegium hortense v září také pokračoval ve zkoušení repertoáru, se kterým se představí v listopadu nejprve „doma“ při koncertech v Olomouci, Kutné Hoře a Praze a potom v rámci národní pouti do Říma u příležitosti 30. výročí svatořečení Anežky České.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků