Hlavní obsah
Ruiny antického chrámu Foto: Vratislav Konečný

Albánská Apollonie zbohatla na obchodu s otroky

V přístavu se tísní obchodní lodě přivážející otroky a obilí. Pobřežní tržiště je plné stánků, převažují ryby a potraviny. Panuje tu čilý ruch. Na břehu řeky Fier přistávají menší bárky. Město Apollonie se probouzí ke každodennímu životu. Tak nějak to asi vypadalo v 6. století před Kristem.

Ruiny antického chrámu Foto: Vratislav Konečný
Albánská Apollonie zbohatla na obchodu s otroky

Dnes nenajdete z přístavu nic, ale v kopcích nad planinou se nacházejí zatím málo navštěvované ruiny Apollonie, města založeného v roce 558 před naším letopočtem řeckými kolonisty.

Na boží počest

Zahýbáme z asfaltky od vesnice Pojan do mírných vršků, kde jsou pozůstatky města nazvaného nejprve Gylaceia po jeho zakladateli Glyaxovi. Stalo se důležitým bodem na území Ilyrie, jak se jmenoval kdysi region tvořící nyní Albánii a Dalmácii, pro větší věhlas ho pojmenovali po bohu Apollonovi. Jeho ruiny jsou jedinečné.

Být to jinde, tlačily by se sem davy, do Albánie se zatím za kulturním dědictvím moc nejezdí. Téměř všichni návštěvníci zůstávají u moře.

Řecká kolonie

Oblast osídlili Řekové, kteří přišli z Korfu a Korintu. Hlavní devízou kolonistů byl velký a mělký přístav, kde mohla najednou přistát až stovka lodí,

Bylo tu i velké naleziště asfaltu, ten používali k utěsňování lodí  Centrem památky je opuštěný areál byzantského kláštera a pravoslavný kostel. Klášter slouží jako muzeum, vystavují tu nádherné vykopávky a v ambitu stojí spousta antických soch. Kostel byl asi součástí města.

Vlastní antický okrsek s chrámem, zbytky divadla (odeonu), cisternou na vodu a dalšími stavbami leží poněkud stranou. Chrámy jsou zbudovány z vápence, dopravovali ho loděmi z poloostrova Karaburun vzdáleného přes 70 kilometrů.

Zmar po pohromě

Řeky vytlačili v roce 229 př. n. l. Římané, Apollonia se stala součástí pozdější provincie Macedonia. Pobýval tady také řečník Cicero. Studoval tu pozdější císař Augustus, zprvu jen Octavianus. Roku 44. př. n. l. se tu dozvěděl o smrti Caesara.

Apollonii udělil status svobodného města, nemuselo platit daně a mohlo se tu mluvit i řecky. Záhy v křesťanských dobách se zde usídlil i biskup. V 3. století přístav zničilo zemětřesení. Řeka změnila tok, oblast byla zamořena komáry přenášejícími malárii. Město začalo zanikat. Obyvatelé se přesunuli do Avlony/Vlory.

Aristoteles se o Apollonii vyjadřoval jako o příkladu oligarchického systému. Kolonisté tu ovládli a řídili chod města a přístavu.

Zbyly jen nádherné ruiny 

Mohutné staré duby a olivy poskytují stín, takže se můžete v klidu rozhlédnout po tom, co zbylo. Vedro nevedro, najednou se objeví na cestě velká želva a naprosto nevzrušeně si to mašíruje kolem našich končetin. Líně se pohybující zvíře je najednou větší atrakcí než tisíce let staré opracované kameny. Želva je v Albánii časté zvíře.

Apollonia byla jedním z řady přístavů na ilyrském pobřeží, dalším důležitým bodem bylo severně ležící Dyrrachium/Durres.

Nedaleko ruin chrámu se nachází velmi přívětivá restaurace s točeným pivem, výtečnou kávou a dobrými pokrmy. Ze zahrádky je vidět na pobřeží, na druhé straně v kopcích se rozevírají vchody opuštěných bunkrů, které měly za vlády diktátora Hodži střežit údolí.

Každá z kultur tu nechala své dědictví. Staré je hezké, nové nikoli.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků