Hlavní obsah

Dvacet let po rozdělení republiky si Slováci pochutnávají na českých kaprech

Právo, Ivan Vilček (Bratislava)

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

„Jsou ti kapři dovezeni z Česka?“ ptá se starší žena prodejce kaprů v bratislavské čtvrti Dúbravka. Po kladné odpovědi prodejce si žena z kádě vybírá téměř tříkilogramového kapra.

Foto: Ivan Vilček, Právo

O prodej kaprů z Hodonína byl v Bratislavě velký zájem.

Článek

„Ano, zajímá mě, zda je kapr, kterého kupuji, dovezený z České republiky. Byli jsme na to zvyklí za Československa a mám radost, že se i dvacet let po rozdělení federace k nám nadále dovážejí,“ dodala žena při odchodu od prodejce.

„Ano, kupující se ptají, odkud jsme kapry dovezli,“ potvrzuje prodejce z Moravy. „Vyhledávají především ty z Třeboně, ale zadaří se i těm našim kaprům z Hodonína,“ konstatuje s úsměvem a už obsluhuje dalšího zájemce.

Kupující se rozhodují také podle ceny. „Teď jsem byl v obchodním centru, a tam mají ryby dražší,“ říká důchodce, který dostal od manželky za úkol koupit kapra na Vánoce. „To víte, že mě pochválí, když vyberu dobrou rybu, ale ještě větší pochvaly se mi dostane, když ušetřím nějaký ten cent,“ dodává.

Kilogram vyjde u prodejců z Hodonína na 3,60 eura (asi 90 Kč). Jinde za kilogram chtějí až 3,99 (asi 100 Kč). „Ceny se drží přibližně na stejné úrovni jako loni,“ konstatuje další kupující.

Většina kaprů je z Česka

Loni se na Slovensku na vánoční trh dovezlo až 90 procent kaprů z Česka. Letos budou tato čísla podle odborníků velmi podobná. Chov kaprů je totiž na Slovensku zanedbatelný a Česká republika dodává až 21 procent z celkové produkce kaprů v Evropské unii.

Slovensko nemá dost rybníků a oblast jako jižní Čechy tu nenajdete. Slovenský rybářský svaz přiznává, že se kapři dovážejí z Česka už desítky let a tento trend zůstal zachován i po rozdělení federace.

Kapustnica není zelňačka

Kromě kapra nesmí na Slovensku v některých rodinách na štědrovečerním stole chybět ani kapustnica. Není to česká zelňačka, i když překlad kapusta - zelí by tomu nasvědčoval. „Kapustnica se vaří různými způsoby. Já do kapustnice dávám kromě zelí také uzené maso, klobásu, houby a sušené švestky,“ říká Gabriela z Bratislavy.

Foto: Ivan Vilček, Právo

Bratislavané si mohou na Vánoce pochutnat například na kaprech z Hodonína.

„Na Vánoce musím navařit značné množství kapustnice, aby jí bylo dost na štědrovečerní stůl i na první svátek vánoční. Tehdy k nám na kapustnici pravidelně jezdí příbuzní z Rakouska, a všichni si ji pochvalují,“ pochlubí se.

Na jihu preferují halászlé

Další specifika má štědrovečerní tabule na jižním Slovensku. Většina zdejších maďarských rodin totiž připravuje na Vánoce halászlé - rybí polévku. „Halászlé se vaří různými způsoby. Já mám skvělý recept od známých z okolí Balatonu,“ říká paní Ilonka ze Šamorína. „Kromě rybího masa dávám do halászlé také cibuli, rozmixované lečo vlastní výroby a feferonky. Pak je správně maďarsky csipős, čili štiplavé,“ dodává.

Smíšená rodina z Dunajské Stredy dodržuje tradice obou národů. „Manželka vaří na Vánoce kapustnici, halászlé a samozřejmě usmaží i kapra. Také pro děti je to samozřejmost a už si Vánoce jinak ani nedovedeme představit,“ říká Karol, který se přiženil do maďarské rodiny.

Reklama

Výběr článků

Načítám