Článek
„Nejefektivnější by mělo být vyšetřování přímo na území Ukrajiny, ovšem ta má velmi omezené možnosti. Vyšetřování na národní úrovni je také problematické. Aby se prokázaly válečné zločiny, je zapotřebí vědět víc než jen to, co vám řeknou svědkové,“ uvedla Richterová. Efektivní vyšetřování by aktuálně podle ní měl vést Mezinárodní trestní soud.
Ruské jednotky se snaží vyšetřování ztížit a maří části důkazů – například o hrůzách masakru na obyvatelích Buče. Podle ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského kvůli tomu není jasné, kolik lidí zmizelo do Ruska a jaká část jich byla ubita a zpopelněna v mobilních krematoriích.
Příspěvky zpochybňující zločiny v Buči se na Facebooku sdílely častěji než pravda
„Část důkazů může být určitým způsobem zmařena, ale poté, co vyšetřovatelé stanou na území Ukrajiny, budou nalezeny, a už se nalézají, masové hroby. Ty se budou exhumovat. Stále jsou svědci přímo na místě, kteří mohou podat důkaz o tom, co se stalo,“ dodala Richterová, která má zkušenosti z bývalé Jugoslávie, kde se srbské jednotky také snažily ničit důkazy.
První digitální válka
„I při obrovských masakrech se našel někdo, kdo je přežil a v Haagu potom u soudu mohl podat důkaz o zvěrstvech, která se na území např. Bosny odehrávala,“ připomněla bývalá prokurátorka.
Podle právního filozofa Jiřího Přibáně mohou jako důkaz posloužit záběry pořízené lidmi přímo ve válce. „My sice můžeme být svědky toho, jak někdo zahlazuje případné důkazy, ale současně jsme se posunuli – tohle je první digitální válka vedená v přímém přenosu. Máme spousty důkazů z družic, spousty důkazů, které maří ruskou propagandu, a spousty nezávislých důkazů postavených třetími stranami,“ jmenoval možnosti, které mohou být využity při trestním řízení.
Putin vyznamenal brigádu z Buče
Případné odsouzení ruského prezidenta Vladimira Putina je podle Přibáně závislé na politické situaci v zemi, na které mohou mít dopad ekonomické sankce. Ty podle něj zaberou až v delším časovém horizontu.
„Z dlouhodobějšího hlediska Rusko nemá co nabídnout světové ekonomice a už dnes analýzy jasně hovoří o návratu desetiletí zpět, což pro každou zemi znamená nejen velký hospodářský, ale i sociální otřes,“ uvedl. Označil pád Putinova režimu za možný, ale nikoli v podobě „palácového převratu“. „Rusko není a nikdy nebylo demokracií. Stavět na něm představy o demokratické proměně moci by bylo zcestné,“ doplnil.
Upozornil na Putinovu imunitu, která mu nemůže poskytnout veškerou záruku. „Ani imunity nejsou absolutním pilířem mezinárodního práva. Bývalý prezident (Augusto) Pinochet měl imunitu zaručenou ústavní proměnou v Chile a ani ta mu nestačila,“ připomněl Přibáň.