Hlavní obsah

Putin je odhodlaný pokračovat ve válce

Rusko se nezdá být ochotné k žádnému kompromisu ohledně Ukrajiny, uvádí server NBC News s odkazem na zdroje z americké zpravodajské služby. Naopak je podle nich ruský vůdce Vladimir Putin odhodlanější než kdy dříve ve válce pokračovat. To dal ostatně před pár dny znovu najevo i šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov.

Foto: Mikhail Metzel, ČTK/AP

Ruský prezident Vladimir Putin

Článek

O závěrech zpravodajců předložených federálním zákonodárcům na začátku tohoto měsíce informoval server NBC News s odvoláním na vysoké úředníky Kongresu.

Dva další zdroje obeznámené s touto záležitostí uvedly, že toto hodnocení je v souladu s tím, jak americké a západní zpravodajské služby vnímají postoj ruského režimu od února 2022.

Zdroje však dodaly, že se nyní předpokládá, že Putin zaujímá agresivnější postoj než kdykoli předtím. Vzhledem k vysokým ztrátám ruských vojsk a ekonomickým problémům v zemi se podle hodnocení zpravodajských služeb snaží zajistit zisk ukrajinského území a rozšířit vliv své země, aby ospravedlnil lidské a finanční ztráty.

Bílý dům se ke zprávě odmítl vyjádřit a odkázal místo toho na Trumpovy veřejné výroky o možné mírové dohodě. „Jak prezident uvedl, jedná se o obrovské sankce proti jejich dvěma velkým ropným společnostem, které, jak doufá, pomohou ukončit válku,“ uvedl jeden z úředníků.

Spojené státy minulý týden oznámily uvalení sankcí na dvě největší ruské ropné společnosti Rosněfť a Lukoil.

Na to, že Moskva i přes výzvy a tlak USA nehledá kompromis ohledně ukončení války na Ukrajině, upozorňuje Kyjev, někteří západní politici i řada analytiků dlouhodobě.

Potvrzuje to i sama Moskva. Šéf ruské diplomacie Sergej Lavrov v posledních dnech znovu odmítl návrh amerického prezidenta Donalda Trumpa zmrazit frontovou linii na Ukrajině, když tvrdil, že by pak velká část Ukrajiny zůstala pod kontrolou „nacistického režimu“. Jde o jeden z narativů, s nimiž se Moskva od začátku zaštiťuje při obhajování své invaze.

Současný tajemník ruské bezpečnostní rady Sergej Šojgu zase tvrdil, že Rusko čelí „agresivnímu vnějšímu tlaku ze strany Západu, který se snaží zemi rozdělit“. Ani tato rétorika není nová, ve skutečnosti „se vrací k rétorickým ospravedlněním studené války Sovětským svazem“, kdy byla řeč o „obklopení nepřáteli“, píší analytici z Institutu pro studium války (ISW).

Zmínky o nutnosti chránit kritickou infrastrukturu a o možném povolání záložníků podle ISW naznačují, že Kreml si postupně připravuje půdu pro širší mobilizaci pod záminkou obrany proti „západním hrozbám“.

Výběr článků

Načítám