Hlavní obsah
Muhammad Baradej Foto: Profimedia.cz

V listopadu 2008 navštívil Českou republiku, aby jako generální tajemník Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE) oznámil, že Temelín nepředstavuje žádné nebezpečí. Je držitelem Nobelovy ceny za mír.

Muhammad Baradej Foto: Profimedia.cz
Muhammad Baradej

Jeden z hlavních propagátorů reforem v Egyptě se narodil jako nejstarší z pěti dětí 17. června 1942. Jeho otec byl právník a i on vystudoval práva na univerzitě v Káhiře. Svou kariéru začal jako diplomat na egyptském ministerstvu zahraničních věcí a od roku 1964 pracoval pro OSN v Ženevě a New Yorku. Tam také získal doktorát z mezinárodního práva.

Muhammad Baradej

Foto: Profimedia.cz

V roce 1984 se stal členem Mezinárodní agentury pro atomovou energii, jejíž se stal po třinácti letech šéfem. V roce 2005 byla jemu i celé organizaci udělena Nobelova cena za mír. Stal se tak čtvrtým Egypťanem, jenž získal toto ocenění. V čele MAAE sloužil celkem 12 let.

Ve funkci byl znám spřízněným postojem s americkou vládou, která tvrdě vystupovala proti íránskému jadernému programu. Naopak se ale Západu vzepřel v roce 2003, když protestoval proti lživým argumentům, že Saddám Husajn disponuje jadernými zbraněmi, jež nakonec vedly k invazi do Iráku. Tím si na Středním východě vybudoval politickou důvěru.

Ženatý otec dvou dětí se po odchodu z funkce v MAAE zapojil do politického dění v Egyptě. Poté, co se v zemi v lednu 2011 rozhořely protivládní protesty, stal se hlavou opozice a svou důvěru mu vyslovilo například i silné islamistické hnutí Muslimské bratrstvo. Dokonce se zapojil do pouličních protestů.

Muhammad Baradej (vpravo) mluví na konferenci Mezinárodní agentury pro atomovou energii (MAAE)

Foto: Profimedia.cz

Baradej se stal nejvážnějším kandidátem na prezidenta. Podle analytiků hrál v jeho prospěch fakt, že by se jednalo o prvního prezidenta od konce monarchie, který by neměl vojenský původ. Naopak mnozí mu vyčítali jeho dlouhou nepřítomnost v Egyptě a neznalost tamních poměrů.

Baradej ale vydal prohlášení, v němž kandidaturu odmítl. Nesouhlasil s pokračující vládou Nejvyšší rady ozbrojených sil, kterou považoval za nedemokratickou.

Aktivně se účastnil vojenského převratu v červenci 2013, při kterém byl sesazen prezident Muhammad Mursí, následně byl jmenován zastupujícím viceprezidentem Egypta. Z této pozice odstoupil o měsíc později po masakru na náměstí Rábaa v srpnu 2013, při kterém egyptská policie usmrtila přes 600 stoupenců sezazeného prezidenta Mursího. Baradej se nechal slyšet, že existovala i nenásilná varianta, jak situaci vyřešit.

Po odstoupení opustil zemi a odjel do Vídně, do Egypta se již nevrátil. V roce 2016 bylo v egyptských učebnicích pro základní školy jeho jméno vymazáno ze seznamu držitelů Nobelových cen.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků