Článek
Denisa Rohanová je prezidentkou České asociace povinných, krátkou chvíli byla také kandidátkou na post prezidentky republiky. Kandidaturu do prezidentských voleb oznámila 1. dubna 2021. Nejvyšší správní soud (NSS) ale nakonec její kandidátní listinu neuznal, na post prezidentky tak vůbec nekandidovala.
Kandidátka na prezidentku
V boji o Hrad chtěla nejprve usilovat o 50 tisíc podpisů, nakonec ale podala kandidátku s podpisy poslanců. Ministerstvo vnitra jí 25. listopadu uznalo kandidátní listinu a stala se tak jednou z devíti oficiálních kandidátů na prezidenta.
Podpisy ale Rohanová získala od poslanců ČSSD, KSČM a ANO, kteří však už ve Sněmovně nepůsobili. Podpisy měla také získat ještě před oficiálním vyhlášením prezidentských voleb. Nejvyšší správní soud (NSS) 13. prosince nakonec z voleb Rohanovou vyřadil. Podle NSS podala kandidaturu předčasně a nominace dnes již bývalých poslanců neměla legitimitu.
Diviš je zpět v boji o Hrad, Janeček a Rohanová mají smůlu
Politická kariéra a názory
Kandidatura na prezidentku nebyla její první politickou ambicí. V roce 2014 neúspěšně kandidovala do zastupitelstva Kralup nad Vltavou za Úsvit přímé demokracie Tomia Okamury. O rok později veřejně kritizovala financování tehdejší Okamurovy strany. V roce 2017 taktéž neúspěšně kandidovala do Poslanecké sněmovny za stranu Referendum o Evropské unii (dnes Strana nezávislosti České republiky).
Rohanová je od roku 2017 je prezidentkou České asociace povinných (ČAP), občanského sdružení, které se zaměřuje na pomoc lidem v dluzích a v exekuci. Sama přitom uvádí, že nehledí na to, zda se do nich dostali cizí nebo vlastní vinou.
V rámci této činnosti Rohanová spolupracuje i s oběma komorami Parlamentu ČR, s Hospodářskou komorou a také s různými neziskovými organizacemi. V minulosti se zasadila například o seznam nezabavitelných věcí do exekučního řádu a také o vytvoření metodického pokynu pro Policii ČR v případě mobiliárních exekucí, který v případě pochybení umožňuje policistům vykázat exekutory z bytu.
Dlouhodobě se Rohanová zasazuje také o zavedení územní působnosti exekutorů, chce prosazovat vzájemnou úctu a respekt a chce společnost spojovat. V roce 2021 také podpořila zakotvení ústavního práva bránit sebe i jiné se zbraní v Listině základních práv a svobod.
