Hlavní obsah

Ležáky letos prvně bez projevů politiků, ale o to pietnější

– Ležáky
Právo, Vladislav Prouza

Připomínka vyvraždění obyvatel Ležáků z 24. června 1942 se letos kvůli koronavirové pandemii uskutečnila v prostoru bývalé osady na Chrudimsku v komorním duchu bez projevů politiků a ceremonií. Masovou akci s účastí až tří tisíc lidí nahradil prostý pietní akt s účastí několika desítek návštěvníků.

Foto: Tamara Hegerová

Středeční pieta v Ležácích (uprostřed Jarmila Doležalová, rozená Šťulíková, vlevo 78letý Jiří Pitín, který patří mezi zlomek přeživších dětí z Lidic)

Článek

„Rozvolněná covidová opatření sice dovolují účast jednoho tisíce lidí, nicméně když jsme připravovali každoroční pietu, tak platila jiná pravidla a nikdo nevěděl, co bude. Museli jsme se proto držet aktuálních pokynů prezidentské kanceláře,“ vysvětlila vedoucí ležáckého památníku Kamila Chvojková.

Místu, kde esesácký pluk Böhmen za asistence oddílu českých četníků z Chrudimi a Náchoda vymazal z mapy osadu kameníků a chalupníků, neubralo letošní komornější pojetí na aktuálnosti.

„Podobně jsme postupovali v Lidicích. Situace v Ležákách byla o to složitější, že místo hned dvakrát zdevastovala povodeň, naposledy těsně před středeční pietou. Památník se přesto podařilo připravit. Lidé sem chodili po celý den individuálně, měli čas si popovídat, nebylo to hektické, takříkajíc na povel, a bylo to daleko pietnější a příjemnější. Zvažujeme, že některé věci přeneseme do dalších let,“ zhodnotil ředitel Památníku Lidice Eduard Stehlík letošní připomínku odvety Němců za atentát na zastupujícího říšského protektora, 38letého Reinharda Heydricha.

Radista Potůček gestapu unikl. Zastřelil ho až český četník

Historie

Obec v údolí říčky Ležák, odkud za jediný den vymizel lidský život, dnes připomíná devět žulových hrobodomů s emblémem kříže. Třiatřicet dospělých skončilo na popravišti. Jedenáct dětí, z nichž nejmladším byl sotva rok, nacisté usmrtili plynem.

Tragédii přežila pouze dvojice sester Šťulíkových daných na převýchovu do německých rodin. „Chovali se ke mně jako rodiče a jejich děti mne dodnes považují za sestru,“ prozradila 81letá Jarmila, dnes Doležalová.

„Ležáky byly srovnány se zemí. Lidé, kteří nám pomáhali, byli zatčeni. Zůstal jsem sám,” odvysílal 25. června 1942 do Londýna radiotelegrafistka výsadku Silver A Jiří Potůček z nového úkrytu vysílačky Libuše v Bohdašíně na Náchodsku. Bohdašín, kam Libuše krátce před vyhlazením Ležáků ze sousedního kamenolomu putovala, jenom shodou náhod nestihl stejný osud.

V Lidicích si připomněli 78. výročí vyhlazení obce

Domácí

Členové anglických výsadků možná jako první z Chrudimska informovali o genocidě Židů v plynových komorách, k čemuž v polském Chelmu zprvu sloužily speciální automobily s výfuky ústícími do uzavřené korby.

„Zprávu o vypálení Ležáků a Lidic jsem se dozvěděl na Volyni,“ vzpomněl před lety náčelník štábu ženijního praporu Svobodovy armády podplukovník Josef Malec, v jehož volyňské domovině ukrajinští nacionalisté semknutí okolo Stepana Bandery při Volyňském masakru podobně naložili s řadou polských a českých vesnic s krutostí, která přesahovala zločiny německých nacistů.

Reklama

Související témata:

Související články

Lidický památník povede historik Stehlík

Novým šéfem Památníku Lidice bude vojenský historik Eduard Stehlík. V pondělí to oznámil ministr kultury Lubomír Zaorálek (ČSSD). Stehlík dříve vedl odbor...

Výběr článků

Načítám