Hlavní obsah
Ilustrační foto Foto: Francois Lenoir, Reuters

Meteorologové naznačili, jaké bude léto

Letošní duben se stane zřejmě nejchladnějším za posledních 80 let, předpovídají meteorologové. Žádné dramatické změny v počasí však nečekají ani ve výhledu pro květen. Své první odhady pak meteorologové zveřejnili také pro letošní léto.

Ilustrační foto Foto: Francois Lenoir, Reuters
Meteorologové naznačili, jaké bude léto

Vedra, jaká jsme si užili v roce 2019 nebo 2003, střední Evropu letos rozhodně nečekají, píše server týdeníku Focus s odvoláním na Německou meteorologickou službu.

„Pokud se podíváme na všechny klimatické modely a faktory, které jsou zatím k dispozici, léto, respektive červenec a srpen by mělo být teplé, ale rekordy padat nebudou,“ uvádí němečtí meteorologové. Ve své předpovědi se shodují jak s institutem IRI, tak centrem NCEP.

Letošní rok by nemělo střední Evropu postihnout ani ničivé sucho. Vzhledem k chladnému jarnímu počasí sníh na horách odtává velmi pozvolna. Modely současně počítají s dostatkem srážek jak v jarních měsících, tak i během léta.

Jak se projeví erupce vulkánu?

Zatím není jasné, zda se v charakteru počasí výrazněji projeví výbuch sopky La Soufrière na karibském ostrově Svatý Vincenc, který se odehrál letos 9. dubna. Do atmosféry začal vulkán chrlit obrovské oblaky sopečného plynu a popela. Podle družicových měření NASA se síranové aerolosové částice a popel dostaly do výšky až 20 km, tedy do vrstvy atmosféry zvané stratosféra.

„Níže vyvržený popel, tedy ten, který zůstal v troposféře, je během několika týdnů vymyt deštěm a ovlivňuje počasí pouze krátkodobě a v blízkém okolí sopky,“ uvedla meteoroložka Dagmar Honsová.

Ve stratosféře se ale tyto částice udrží dlouhodobě a jsou schopné se rozšířit na velké vzdálenosti. „Působením slunečního záření a vlhkosti se přemění v síranový aerosol, který následně pohlcuje sluneční záření a tím ochlazuje klima. Ve stratosféře tyto částice mohou vydržet až tři roky, a proto velké výbuchy sopek mohou ovlivnit klima i na několik let,“ dodala Honsová.

NASA prozatím odhaduje, že se do stratosféry dostalo 0,4 až 0,6 teragramů oxidu siřičitého, přičemž odhad množství, které by mohlo způsobit měřitelné dopady na klima, se odhaduje na desetkrát větší. Erupce však stále pokračují a oxid siřičitý se díky výškovému proudění větru již dostal přes Atlantik do Afriky i do Indie.

La Soufrière je jednou ze 45 aktuálně soptících vulkánů na Zemi. Na Islandu je aktivní sopka Fagradalsfjall. Navíc se čeká i erupce islandské sopky Grimsvotn, která už v minulosti dokázala počasí v Evropě ovlivnit.

Dlouhodobou předpověď najdete na Počasí od Seznamu.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků