Hlavní obsah
Astrofyzik a fotograf Petr Horálek Foto: Natálie Lošková, Novinky

Jeho fotky NASA miluje. Český astrofotograf navíc drží cenné prvenství

Petr Horálek se od dětství věnuje astronomii. Zajímat se o ni začal díky své babičce, která mu v devíti letech ukázala Velký vůz. Od té doby vystudoval astrofyziku a nyní se věnuje fotografování noční oblohy a vzácných jevů. Jeho snímky si už 25krát vybrala NASA jako fotografii dne. Tu poslední uveřejnila v polovině července. Šlo o snímek komety Neowise, pro jejíž pozorování jsou nyní nejlepší podmínky.

Astrofyzik a fotograf Petr Horálek Foto: Natálie Lošková, Novinky
Jeho fotky NASA miluje. Český astrofotograf navíc drží cenné prvenství

Je pravda, že jste kometu Neowise vyfotil jako první?

To je pravda z určitého pohledu. Vyfotil jsem první fotografii po průletu přísluním a první fotografii na severní polokouli. Kometa totiž byla už dříve pozorovatelná na jižní polokouli. Tenkrát jsem se nevěnoval přímo kometě, ale pozoroval jsem noční svítící mraky. To, že jsem ji vyfotil, jsem zjistil, až když jsem se díval na obrázky.

Jak jste se k astrofotografování vůbec dostal?

Před státnicemi jsem začal pracovat v Astronomickém ústavu Akademie věd v Ondřejově. Ovládal jsem kamery, které měly snímat tzv. bolidy. Byla to stereotypní práce, jednou za tři hodiny jsem vyměnil filmy a sledoval počasí. Mezitím jsem měl ale spoustu času, koupil jsem si tedy vlastní foťák a začal se věnovat focení a vklouzával do tajů astrofotografie.

Vy sám se vnímáte spíše jako astronom, nebo fotograf?

Spíše se vnímám jako tzv. popularizátor astronomie. Do jisté míry jsem obojí najednou. Astronom ve smyslu, že některé věci, které dělám, se využívají i k výzkumným činnostem. S fotografií se zas snažím lidem přiblížit, co na té obloze vlastně je. Ukazovat lidem astronomii v plné kráse, nejen v datové rovině, kterou každý úplně nechápe.

Neowise je nejjasnější kometou za posledních 13 let.

Foto: Petr Horálek

 

Vaše fotografie si již několikrát vybrala NASA jako snímek dne. Kdy uveřejnili tu první?

V roce 2014, když jsme s mou sestrou cestovali po Novém Zélandu. Dostal jsem se na pahorkatinu Te Mata Peak. Tam byl krásný výhled do Mléčné dráhy a zároveň se na obloze objevil tzv. airglow, což je přirozené záření zemské atmosféry. Udělal jsem mozaiku, na které se moje sestra klepe zimou a nad ní je Mléčná dráha a červené světlo airglowu.

Druhý den mi pak přišel e-mail, kde byl v předmětu pouze odkaz. Měl jsem obavy, že je to spam, ale název odkazu mi přišel povědomý. Odkaz jsem si tedy zkopíroval a najednou vidím, že je moje fotografie vybrána jako snímek NASA pro další den.

Proč si podle vás vybírají právě vaše fotografie?

Myslím si, že je důležité co nejrychleji reflektovat aktuální dění a většinu vzácných událostí.

Je pro astrofotografa ještě něco prestižnějšího než fotografie dne NASA?

Každý to asi bude vnímat jinak. Existuje mnoho soutěží, které mají velký vliv a úroveň. Pro mě osobně má nejvyšší hodnotu právě snímek NASA. Je vybírán profesory astronomie a astrofyziky, ale zároveň má tato platforma ohromný vliv. Dneska to sledují stamiliony lidí, publikované obrázky mají navíc vzdělávací hodnotu. Fotografie se tak dostanou do celého světa, což je pro mě jako pro popularizátora astronomie důležité.

Petr Horálek vyfotil kometu Neowise jako první na severní polokouli.

Foto: Petr Horálek

V čem se liší astrofotografování od běžného fotografování?

Astrofotografie je práce s daty, není to jen jednoduchý cvak. Astrofotografie musí zaprvé zaujmout veřejnost, ale musí se líbit i odborné veřejnosti, a ta má velice silně kritické oko. Nelze si například jen tak hrát s barvičkami, protože vesmír svítí v konkrétních barvách. U astrofotografie musí člověk navíc pracovat s několika desítkami až stovkami gigabitů dat, které potom zpracovává matematickou cestou.

Matematickou cestou?

Nejzásadnější rozdíl od běžného focení je ten, že fotím v noci, tedy fotím s delšími expozicemi a větší citlivostí foťáku, protože je tma. Tím pádem je tam i větší šum. Jedna z obvyklých matematických cest, jak docílit, aby fotka vypadala čistě, je vyfocení více obrázků téhož pohledu, které se naskládají na sebe. Naštěstí dnes už je matematika nastavená v programech, které při skládání pochopí, co vlastně na pixelu je, a zprůměruje odchylku.

Ve vesmíru máte i svou planetku 6822 Horálek. Jak se stalo, že ji po vás pojmenovali?

Objevitelé planetek mají právo navrhnout, po kom bude pojmenována. Tuhle planetku objevila v roce 1986 Zdeňka Vávrová. Její kamarád astronom jí navrhl, aby planetu pojmenovali po mně (stalo se tak v roce 2015 – pozn. red.), protože jsem fotograf, který zprostředkovává krásu noční oblohy po celém světě. To také napsali do Mezinárodní astronomické unie, která jméno schválila. To, co dělám, tedy mělo asi velkou váhu pro posuzovatele v unii.

Ve svém životě jste pozoroval noční oblohu po celém světě. Je místo, které se vám líbilo nejvíce?

Nejsilnější zážitek s oblohou jsem měl na Cookových ostrovech, což je uprostřed Tichomoří. Největší zdroj světelného znečištění je Auckland tři tisíce kilometrů daleko. Tam jsem se jen postavil na pláž a nad hlavou měl úžasnou noční oblohu.

Petr Horálek
Astrofyzik a fotograf. Narodil se 21. července 1986 v Pardubicích. Už od mládí se věnoval astronomii, ke které ho přivedla jeho babička. Chodil do astronomického kroužku v pardubické hvězdárně, po střední škole nastoupil do Ústavu teoretické fyziky a astrofyziky na Přírodovědecké fakultě MU v Brně. Působil v Astronomickém ústavu Akademie věd. Fotografování se začal věnovat v roce 2011. Už 25 jeho snímků vybrala NASA jako fotografii dne. Tou poslední byla fotografie komety Neowise 11. července.
yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků