Hlavní obsah
Odlitek ruky Václava Havla v uměleckém provedení. Foto: Milan Malíček a archiv Jana Huňáta, Právo

Český sklář vytvořil unikát. K dílu přiložili ruku Havel, Jágr, Gott i Ringo Starr

Český sklář Jan Huňát (40) se rozhodl zachytit do skla jedinečnost otisku dlaní. Vytvořil tak světový unikát. Ve své sbírce má do detailu vykreslené odlitky rukou desítek slavných osobností z celého světa. Nechybí mezi nimi Ringo Starr, Jaromír Jágr, Madeleine Albrightová, Václav Havel, Karel Gott či kapela KISS.

Odlitek ruky Václava Havla v uměleckém provedení. Foto: Milan Malíček a archiv Jana Huňáta, Právo
Český sklář vytvořil unikát. K dílu přiložili ruku Havel, Jágr, Gott i Ringo Starr

Když přejíždím prsty po skleněné dlani, cítím každou nerovnost, každou rýhu. Křišťálová ruka, která mě mimochodem překvapí svou mohutností, patří zesnulému zpěvákovi Karlu Gottovi. Jan Huňát ji dokončil teprve nedávno.

„S Karlem Gottem jsme poprvé o otisku jednali zhruba před čtyřmi lety. V té době však vážně onemocněl, takže jsme jednání přerušili. Nakonec se nám jeho otisk podařilo získat až loni v létě,“ upřesňuje sklář.

Američané se tehdy obávali, že otisk ruky je tak detailní, že by mohl být lehce zneužitelný.
Jan Huňát

„Zrovna dodělávám velkou zakázku skleněných lustrů pro jeden zahraniční hotelový komplex,“ vysvětluje nám při pohledu na desítky skleněných hranolů zavěšených u stropu jeho sklářské dílny. Právě skleněné lustry pro zahraniční klientelu ho živí. I díky tomu se může věnovat výrobě skleněných odlitků rukou známých osobností, které ho proslavily a jsou spíše jeho koníčkem.

Otisky rukou z českého křišťálu získaly pro svou jedinečnost dokonce mezinárodní ochrannou známku. Nic takového totiž podle Huňáta žádný sklář na světě ještě nevytvořil. V roce 2015 se jeho skleněné ruce objevily rovněž na výstavě EXPO v Miláně.

Ruka britského bubeníka Ringo Starra je prý samý mozol.

Foto: Milan Malíček a archiv Jana Huňáta, Právo

„Jsou autentické. Jsou na nich zachyceny i nejmenší detaily, tím jsou výjimečné, všechny čáry, mozoly i reliéf ruky člověka, který její otisk umožnil,“ objasňuje unikátnost svých výtvorů Huňát, který s jejich výrobou začal před více než deseti lety.

„Myšlenka na skleněné odlitky rukou mě napadla v Irsku, kde jsem čtyři roky restauroval historické vitráže gotických kostelů. Tehdy mi říkali, že díky své práci tam vlastně nechávám svůj otisk a že na to musím být hrdý,“ popisuje sklář počátek křišťálových otisků dlaní. Po návratu domů z cest se pustil do výroby.

Začal vlastní dlaní

Pro první posloužil otisk jeho vlastní ruky. Jenže se ukázalo, že to nebude tak jednoduché.

„Skleněné odlitky rukou nejsou ničím novým, ale já jsem chtěl, aby byly do detailu vykreslené všechny čáry i nedokonalosti. A to byl problém,“ popisuje počáteční úskalí. Techniku nakonec piloval téměř rok. Musel si nechat namíchat vlastní speciální hmotu, do níž se ruka obtiskne.

Havel první ze známých

Po zvládnutí výrobního procesu zbývalo získat otisky slavných osobností. „Bez kontaktů to bylo samozřejmě mimořádně obtížné. Když jsme začínali, neměli jsme ani nic, čím bychom se mohli prezentovat,“ podotýká sklář.

Nakonec se zapojila celá rodina. Zprvu se obrátili také na zahraniční ambasády s prosbou, zda by jim nepomohly s kontaktem na význačného státníka, ale neúspěšně.

Začátkem roku 2010 se jim podařilo získat otisk ruky Václava Havla (†2011). Jeho ruka zaujme tím, že je hladká, velikostí připomíná spíše dětskou dlaň.

„Nejdřív bylo složité se k panu Havlovi dostat, ale když došlo na setkání, bylo to velice příjemné. Dali jsme si spolu pivo a povídali si. Zeptal se také, čí odlitek bych do své sbírky ještě chtěl. Řekl jsem mu, že bych moc stál o Nelsona Mandelu,“ vzpomíná.

„Někdejší pan prezident se tenkrát usmál a povídal, že se zrovna chystá do JAR. Jenže pan Mandela byl v té době hospitalizován v nemocnici, už byl vážně nemocný. Otisk se nám proto nepodařilo získat,“ říká Huňát na adresu jihoafrického bojovníka proti apartheidu, který zemřel v roce 2013.

S Albrightovou byl problém

Právě otisk Václava Havla otevřel skláři dveře i k dalším osobnostem. „Například německá ambasáda nám v roce 2012 zprostředkovala setkání s německým exprezidentem Richardem von Weizsäckerem (†2015), za nímž jsme jeli pro otisk do Berlína,“ vzpomíná Huňát na vznik jednoho z křišťálových odlitků. Ty tvoří většinou v několika kopiích. Jednu daruje dotyčné osobnosti, jednu si ponechá do své sbírky.

Se získáním otisku dlaně Madeleine Albrightové měli Američané problém.

Foto: Milan Malíček a archiv Jana Huňáta, Právo

Dalším z cenných úlovků z oblasti politiky se pro sklářského mistra stala bývalá ministryně zahraničních věcí USA Madeleine Albrightová, jejíž otisk se podařilo Huňátovi získat během její návštěvy České republiky v roce 2012. Nebylo to ale vůbec jednoduché.

„Američané se tehdy obávali, že otisk ruky je tak detailní, že by mohl být lehce zneužitelný. Táta proto nakonec musel na Kriminalistický ústav v Praze, kde mu dali písemné vyjádření, že zneužitelný není,“ vypráví sklář s tím, že získat otisk ruky v minulosti jedné z nejmocnějších žen světa pomohl také tehdejší ministr obrany Alexandr Vondra.

Otisk dlaně Karla Gotta získal Jan Huňát loni v létě.

Foto: Milan Malíček a archiv Jana Huňáta, Právo

Vedle politiků do jeho sbírky přibyli také umělci, především z hudebního průmyslu. Ke vzácným úlovkům patří třeba otisk ruky americké zpěvačky Anastacie nebo bubeníka Ringo Starra z legendární skupiny The Beatles.

„Otisk jsem získal, když měl v Praze koncert. Přes jeho manažera jsem se dostal k němu do hotelového pokoje, povídali jsme si spolu skoro čtyři hodiny,“ popisuje jedno z mimořádných setkání Jan Huňát. „Když jsem pak udělal otisk jeho ruky, divil jsem se, jak neuvěřitelně je mozolnatá. Pak jsem si uvědomil, že je to od neustálého držení paliček,“ dodává.

Některé odlitky vyvedl sklář i v uměleckém provedení. Mají design, který charakterizuje danou osobnost. Zmiňovaný Ringo Starr si jej dokonce navrhl sám. Jeho odlitek nakonec zdobí hvězda.

Svůj křišťálový odlitek ruky mají i čtyři členové slavné skupiny KISS, která u nás koncertovala. „Tady jsem musel tvořit odlitků více. Pro sebe, kapelu i jejich manažery. Takže to bylo opravdu náročné,“ vysvětluje Huňát, jenž má v křišťálu vyvedené ruce také například zpěvačky Marty Kubišové či italského skladatele Ennia Morriconeho.

Jágr, Hašek a Winton

Nejkrásnější odlitky rukou mají ale podle sklářského mistra sportovci. „Mají tvrdou kůži plnou mozolů, takže odlitek je pak výrazný,“ vysvětluje. Ve sbírce má hokejisty Jaromíra Jágra či Dominika Haška.

„Hašek má neskutečně dlouhé prsty, téměř to vypadá, že má o článek navíc. Bylo tedy docela těžké ruku utavit. Stejný případ je i hokejista Patrik Eliáš,“ doplňuje. Odlitky rukou sportovců patří nejen k nejhezčím, ale také k největším.

„I když největším odlitkem, který v muzeu máme, je určitě otisk ruky herce Stevena Seagala,“ zmiňuje Huňát.

Pro otisk dlaně sira Nicholase Wintona si Jan Huňát dojel do Velké Británie.

Foto: Milan Malíček a archiv Jana Huňáta, Právo

Vedle křišťálové ruky filmového hrdiny udělal rovněž odlitek jednoho skutečného hrdiny – sira Nicholase Wintona, zachránce stovek židovských dětí za druhé světové války.

Na setkání s ním v jeho domě v Anglii stále rád vzpomíná. Jan Huňát je také autorem památníku na pražském hlavním nádraží, připomínajícího skleněnými otisky rukou rodiče zachráněných židovských dětí.

Přestože litoměřický sklář vytvořil již desítky křišťálových odlitků, zdaleka prý nekončí. Osobností, které by do své sbírky chtěl přidat, je nespočet.

„Dlouho už usiluji například o otisk ruky papeže Františka, ten bych opravdu rád získal,“ uzavírá nakonec Jan Huňát.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků