Hlavní obsah

Brit cestuje do míst, kam by se člověk se zdravým rozumem nevydal

Novinky, nčs

Dobrodružství je v příběhu Andyho Druryho zřejmě velmi slabé slovo. Třiapadesátiletý Brit totiž vyznává extrémní styl cestování, při němž mu místo zaslouženého odpočinku hrozí spíš zatčení, únos či dokonce smrt. Kdo si však může říct, že se stal prvním cestovatelem v bývalém teritoriu Islámského státu?

Foto: Profimedia.cz

Andy Drury má pro strach uděláno.

Článek

Drury, otec čtyř dětí z Guildfordu, si zrovna nepotrpí na přeplněné pláže a luxusní hotely. Jeho styl cestování spočívá v navštěvování nebezpečných míst. Byl kupříkladu v Severní Koreji, Somálsku, Afghánistánu a nyní se po třech letech vrátil do Iráku.

V roce 2016 navštívil oblast nedaleko města Kirkúk, kde tou dobou zuřila válka mezi kurdskými vojáky a takzvaným Islámským státem. Tehdy se seznámil právě s jedním z vojáků a po třech letech se rozhodl do země vrátit, aby zjistil, zda je jeho přítel stále naživu.

Foto: Profimedia.cz

Otec čtyř dětí se dostal na místa, kam se podíváte opravdu stěží.

V nebezpečné oblasti strávil Drury celkem tři dny. Navštívil bývalé bojové linie nedaleko Kirkúku, podíval se také do Mosulu a poslední den se vydal do uprchlického tábora, kde se setkal s bývalou ženou příslušníka Islámského státu.

„Musím být první turista, který se toulá troskami Islámského státu,” je přesvědčený Drury. „Když jsem se dostal s Ammarem (což není jeho skutečné jméno) do přední linie v bitvě o Mosul, byl trochu vystrašený z toho, že jsem neměl ani neprůstřelnou vestu a helmu,” vypráví Drury příběh z roku 2016.

Taxíkem na vlastní nebezpečí

Letos však Drury zašel skutečně daleko, do Kirkúku se dostával taxíkem. „Pomyslel jsem si, že jsem se vážně zbláznil. Jen tak si sednout do taxíku v místě, kde jsou stále časté únosy a v horách žijí bývalí bojovníci Islámského státu. Bylo to proti všem mým zásadám, měl jsem srdce v krku,” popisuje nebezpečnou cestu.

Foto: Profimedia.cz

Ideální místo pro dovolenou? Jak pro koho.

Když se do Kirkúku nakonec bez větších problémů dostal, spatřil podél cesty portréty vojáků, kteří představovali mučedníky. „Rozhlížel jsem se, jestli někoho z nich poznám, v tu chvíli jsem si uvědomil, že to je realita,” přemítá Drury.

Smrt na každém rohu

Na konci cesty jsem potkal skupinu několika vojáků, kteří poznali všechny lidi z mojí fotografie, kterou jsem měl s sebou. „Ukázali na jednoho z pěti mužů na fotce a řekli, že byl zabit. Právě jemu jsem dal peníze, telefon a psali jsme si o jeho životě, rodině a rodné vesnici. Moc si přál se jednou vrátit, bohužel už se mu to nikdy nepovede,” dokončuje smutný příběh Brit, kterého prostředí Iráku doslova šokovalo.

„Smrt je cítit na každém rohu, ulice jsou zničeny a v té scenerii je třeba opuštěná dětská houpačka. Jde z toho mráz po zádech,” říká Drury, jenž se v uprchlickém táboře setkal i s bývalou ženou příslušníka Islámského státu.

Foto: Profimedia.cz

Z některých scenérií běhá mráz po zádech.

„Oba její synové bojovali a jeden z nich byl zabit. Dokázala to popisovat naprosto bez emocí, což mě šokovalo. Ačkoliv nejdříve tvrdila, že její manžel nebyl příslušníkem Islámského státu, později vyšlo najevo, že se s ním rozvedla právě kvůli jeho členství v organizaci. Její příběh zkrátka nedával moc smysl,” říká Drury.

Do nejlepších světových barů to mají Češi daleko

Muži

„Mísily se ve mně emoce. Chvíli jsem ji nesnášel a chvíli mi jí bylo líto, protože bez dokladů nemá šanci se kamkoliv dostat a musí žít se šesti dětmi ve stanu. Tam to však vypadá lépe než v některých hotelech,” tvrdí Drury.

„Nakonec jsem usoudil, že ačkoliv bych chtěl, aby mi jí bylo líto, tak vlastně není,” dodává dobrodruh, který tak na prostředí válkou zdecimovaného Iráku zřejmě jen tak nezapomene.

Reklama

Související články

Fronty na letišti v KLDR nečekejte

Jestliže jste někdy cestovali letadlem, pak si na evropských letištích vybavíte davy lidí. Ať už ve frontách na odbavení, v kavárnách, restauracích či odletové...

Výběr článků

Načítám