Právě znalost a vybíravost zákazníků způsobuje, že se stále více vinařů, kteří už obvykle většinu své produkce vyrábí v chemicky a technologicky bezpečném prostředí nerezových tanků, vrací k poctivým dřevěným sudům. Právě v nich lze totiž dosáhnout větší variace chutí. Je to však pracnější a také dražší.

„Samozřejmě že i my, stejně jako většina vinařů, vyrábíme víno v nerezových tancích. Hlavním důvodem této výroby je řízené kvašení, kdy nerez je jako inertní materiál výborný při dodržování hygienických požadavků. Ovšem zhruba desetinou produkce se vracíme ke kořenům, což je výroba v dřevěných sudech. V těch zrají velká vína, která však potřebují delší čas na zrání a samozřejmě větší péči. Musí se více hlídat, starat se o ně, aby se předešlo například vzniku nežádoucích chuťových tónů, popřípadě nemocem,“ řekl David Kern ze stejnojmenného vinařství v Březí u Mikulova. Z 25 hektarů vinohradů vyrábí zhruba 150 tisíc litrů vína, přičemž vlajkovou lodí jsou ryzlinky.

Dřevěné sudy nejsou nic levného.

Dřevěné sudy nejsou nic levného.

FOTO: Miroslav Homola, Právo

Červená v tamějším vinařství vyrábějí už delší dobu především v sudech barrique o objemu 225, 400, 1000 a 1500 litrů, kde chuť vína ovlivňuje i dřevo uvnitř sudu různou intenzitou vypálené. V poslední době se však pouští v menších dřevěných nádobách i do bílých odrůd. U těch však používají i sudy, které jsou uvnitř jen lehce ohněm sežehlé. Dá se pak předpokládat výsledná chuť vína.

Sud dokáže chuť vína zvýraznit 

„Jednak je to dáno už odrůdou samotnou, která si nese geneticky nějakou chuť a vůni, přičemž sud by neměl víno přetvořit či zásadně předělat, ale měl by ho pouze doplnit a vyzdvihnout vlastní charakter vína. Není tedy účelem, aby vzniklo víno převoněné, ale pouze víno s podpořeným charakterem. U dubového mírně vypáleného sudu tak lze v bílém víně očekávat například lehce kokosové či vanilkové tóny. Když sud není vypálený uvnitř vůbec či jen nepatrně, jde spíše jen o lehký projev dřeva. A i zde existují pro zrání ve dřevě více a méně vhodná vína. K těm vhodnějším patří zejména Ryzlink rýnský, Chardonnay, Rulandské šedé a Veltlín zelený. Naopak dřevo příliš nesvědčí muškátovým vínům či Müller Thurgau. Obecně se dá říci, že ve dřevě by mělo být víno pevné, silné, vyzrálé a plné. Záleží však i na délce pobytu v sudu,“ poodhalil svá kouzla vinař.

S pracností, a především s náklady na pořízení sudů, které mají jen omezenou dobu použití – obvykle do pěti let, však souvisí i cena. Sudy nejčastěji pocházejí z Maďarska, kde se vyrábějí ze slavonského dubu. Dubové sudy jsou i z Francie či Ameriky, mimo to jsou k dostání i sudy z akátu či kaštanu. Nový sud o objemu 225 litrů přitom stojí podle země původu od 12 do 25 tisíc korun. Ceny v sudech zrajících vín pak mohou být i o třetinu dražší než vína z tanků.

Příbývá podvodníků

Specialitou vinařů spojených do spolku v sousedních obcích Březí a Dolní Dunajovice je společenství, a také značka ODK – Originál Dunajovské kopce.

„Je to naše vlastní ochranná známka, kterou udělujeme po anonymní degustaci nejlepším vínům z naší oblasti, jež zrála například na viničních tratích Liščí vrh či Ořechová hora. Stojíme si za ní a beze studu takové víno můžeme nabídnout turistům, kterých u nás rok od roků přibývá,“ sdělil Kern.

ČTĚTE TAKÉ:
Francouzský vinař prodává dornské víno ze Hry o trůny
Místo bagety algoritmy. Digitální jídlo může nahradit i svíčkovou
Cibule i kyselé okurky. V Nevadě pivo chutnalo všelijak

Zdejší spolek však nechce sázet na masovost. I proto například při květnovém otevření sklepů, kterých bylo 16, prodali jen 1600 vstupenek. Tedy aby na jednoho vinaře připadla průměrně stovka návštěvníků. Vstříc vycházíme i letním návštěvníkům, kdy máme spolu s kolegy z Dolních Dunajovic vypracovaný harmonogram, který zaručuje že týden co týden o prázdninách bude vždy v každé obci veřejnosti přístupný jeden ze sklepů,“ doplňuje k blížícím se letním měsícům vinař.

Bohužel přibývá i lidí, kteří se zřejmě domnívají, že víno teče ve sklepě proudem zadarmo. „Je to trapné, ale například při příští akci otevřených sklepů budeme muset návštěvníky skutečně kontrolovat. Odhadujeme, že totiž letos přišlo ochutnávat na 1600 prodaných vstupenek aspoň 2000 lidí, kteří si jednoduše přinesli skleničky k degustaci vlastní, na jednu vstupenku degustovali dva a podobně,“ postesknul si Kern.

A jak je to s tím vínem pro Pražáky? Tak jako všude jinde, i v Březí prý dávno vědí, že víno se většinou vyrábí na Moravě, ale prodává se a konzumuje hlavně v Čechách, kde jeho kvalitu kupec velmi dobře rozezná.

Může se Vám hodit na Seznamu: