Článek
Analýza portálu Silnější regiony upozornila, že právě migrace mladé generace zásadně předurčuje budoucnost jednotlivých regionů. Nepomáhá ani to, že lidé teď cestují za prací mnohem větší vzdálenosti než dříve.
Některé obce se snaží nepříznivý vývoj zvrátit podporou dostupného bydlení, větším zapojením mladých do rozhodování i posilováním komunitního života. Mobilita lidí je v Česku poměrně vysoká a v posledních letech nabývá na významu i v kontextu stárnutí populace a klesající porodnosti, konstatují autoři studie.
„Podle dat o migračním saldu získala Praha v roce 2024 díky stěhování přibližně 12 800 nových obyvatel. I kdyby se sečetl přírůstek dalších velkých měst, konkrétně Brna a Plzně, nedosahoval by ani poloviny pražských hodnot,“ zmínil šéfredaktor Silnějších regionů Tomáš Odstrčil.
Doplnil, že velká městská centra lákají mladé především díky nabídce práce, vzdělání a služeb.
Menší města a obce se zatím potýkají s úbytkem obyvatel v produktivním věku, což má dopad i na jejich další rozvoj.
„Pro řadu obcí je to zásadní problém. Nedochází zatím k vážnému poklesu počtu obyvatel, ale v souvislosti s odlivem mladých předpokládáme, že počet narozených dětí v těchto sídlech poklesne o 40 až 60 procent. To by mohlo v horizontu několika generací znamenat jejich zánik,“ prohlásila Alexandra Kocková ze Svazu měst a obcí ČR.
Postižené pohraniční oblasti
Předloni sice zaznamenalo nárůst obyvatelstva 47 českých okresů, zmíněných 30 regionů ale o obyvatele přišlo. Nejvýraznější úbytek vykázala Karviná, kde se počet obyvatel snížil skoro o tisícovku.
„Velká část obcí se snaží trend zvrátit například nabídkou obecních pozemků za nižší než tržní ceny, výstavbou dostupného bydlení nebo podporou mobility, aby byla z těchto obcí lépe dostupná kvalitní pracovní místa,“ poukázala Kocková.
Obce se podle ní také snaží spolupracovat s potenciálními investory, kteří pracovní místa vytvářejí, například prostřednictvím průmyslových zón nebo revitalizací brownfieldů.
Úbytek místních hlásí také okresy Tachov, Přerov nebo Břeclav. Obecně platí, že zatímco vnitrozemí se těší z růstu nebo stabilizaci populace, pohraniční oblasti napříč republikou obyvatele dlouhodobě ztrácejí. Výjimkou nejsou ani krajská města v těchto regionech, například Ostrava.
Podle primátora Ostravy Jana Dohnala se město snaží úbytku obyvatel aktivně čelit. „Tématu bydlení, které je důležitým aspektem pro příchod nových obyvatel, se věnuje nově vznikající Koncepce politiky bydlení. Zároveň zapojujeme mladé do rozvoje města, ptáme se na jejich názor a ukazujeme jim, že se mohou podílet na jeho směřování, což zvyšuje jejich zájem v Ostravě zůstat i po studiu,“ uvedl.
Navzdory negativním trendům existují regiony, kterým se daří mladé lidi udržet, nebo je dokonce přilákat zpátky. Jedním z takových je například Broumovsko, jak potvrzuje Pavla Jenková, koordinátorka programu Broumov 2028+.
„Naše počty se každý rok navyšují a je nás tu čím dál více – nejen rodáků a rodaček, ale i úplně nových příchozích. Život je tu mnohem propojenější a vztahy kvalitnější než ve větším městě,“ tvrdí Jenková.
Jako jednu z hlavních motivací návratu zmiňuje přírodu a neustále se zvyšující náklady na bydlení v Praze.
O podporu místních se snaží také v Kutné Hoře. Bára Vičarová, zakladatelka spolku DiploMATKY, který pro ženy z Kutnohorska pořádá vzdělávací aktivity, i různá setkávání včetně dětí, se do regionu vrátila po studiu a práci v hlavním městě.
„Bylo nereálné v Praze získat kvalitní bydlení a s narozením syna jsem pro sebe i děti chtěla spíše prostředí, kde máme blízko přírodu, kde se lidé znají jménem a kde můžeme komunitu nejen využívat, ale i aktivně spoluvytvářet,“ vysvětlila.
Zrychlit cestu do práce a do školy
Vylidňování některých regionů, kde není dostatek práce, by pomohl přibrzdit, případně zastavit i rozvoj infrastruktury, která by umožnila lidem cestovat za prací nebo i studiem rychle na větší vzdálenosti. Česko ale stále nemá dobudovanou páteřní síť dálnic a vysokorychlostních tratí.