Ve čtvrti Jardim Botanicose se ukrývá restaurace Roberta Sudbrack. Jak už název napovídá, jde o restauraci pojmenovanou po ženě, která ji vede - Robertě Sudbrackové. Ta byla v roce 2015 jmenována nejlepší kuchařkou Latinské Ameriky. Tuto restauraci otevřela v roce 2005 poté, co opustila prezidentský palác Alvorada v brazilském hlavním městě Brasilia, kde vařila pro někdejší hlavu státu Luize Inácia Lulu da Silvu a jeho návštěvy.

Restaurace je hodnocená jednou hvězdičkou ve světoznámém michelinském průvodci a britský Restaurant Magazine ji umístil na pomyslný Olymp tamějších restaurací. Sudbracková tvrdí, že inspiraci pro vaření ve své restauraci bere z brazilských domovů a brazilského venkova obecně.

Menu řeší podle dostupných surovin

„Model restaurace tu je takový, že si tu mohou lidé vyzkoušet běžný brazilský život skrz gastronomický zážitek vysoké úrovně. Menu vytváříme a obměňujeme každý den a vaříme z toho, co nám zrovna příroda daruje. Vždy říkávám, že o našem menu rozhodují rybáři tím, co uloví a pěstitelé tím, co pro nás sklidí,” uvedla Sudbracková.

„Dezert nesoucí název Milks využívá, jak už jeho název napovídá, mléko v nejrůznějších formách a typech. Výjimečná cukrovitá omáčka rapadura, která se k němu podává, pochází ze státu Ceara. Recept ale čítá také osmahnuté sušené mléko, vařené mléko, vaječné bílky a květiny, které prý dezertu přidají zemitější minerální chuť,” vysvětluje Sudbracková.

Skutečností však je, že Sudbracková se svou restaurací drží také titul nejdražší restaurace v Riu. A ceny opravdu nejsou zrovna lidové. Ceny se pohybují od 250 brazilských realů (1550 Kč) za tříchodové menu do 450 realů (2800 Kč) za menu devítichodové.

Rychlá michelinská hvězda

Ale restaurant Roberta Sudbrack není jediný, který stojí v olympijském Riu za zmínku. Ve čtvrti Botafogo se nachází restaurant Lasai. Otevřen byl sice teprve před dvěma roky, ale tento mladý restaurant se stal mezi místními gastrokritiky velmi rychle oblíbencem.

Místní šéfkuchař Rafa Costa e Silva se vrátil do země po pěti letech práce ve španělském Baskicku. Po návratu do Ria dal dohromady tým kuchařů několika národností, který pracuje pod jeho striktním vedením v jedné z nejmodernějších a nejefektivnějších kuchyní ve městě.

Zakládají si zde na jednoduchosti a na nic takového, jako je dress code, se zde nehraje. I tradiční ryba v cibulové omáčce je zde zážitek - zeleninu na ni si totiž pěstuje šéfkuchař přímo na své zahrádce. Zbytek bere jednou týdně od pěstitelů bio zeleniny v okolí velkoměsta. Podle toho, co nakoupí, začne vytvářet menu.

Taro, okra a kokosové mléko

„Používáme tu hodně kořínků. Velmi často využíváme taro a nevyhýbáme se ani další typické brazilské ingredienci - kokosovému mléku. Koneckonců i dnes máme třeba v menu právě krém z tara s kokosovým mlékem. Zelenina je pro nás stěžejní, zejména ta typická brazilská jako třeba ibiškovec jedlý, tedy okra,” uvedl Costa e Silva.

I restauraci Lasai se za krátkou dobu působení v Riu již podařilo získat michelinskou hvězdu. Ceny jsou také vysoké, ač o něco málo nižší než v restauraci Roberty Sudbrackové. Ceny za tříchodové menu se pohybují v přepočtu kolem 1500 korun českých.

Třetí restaurace do party

Přinejmenším však ještě jedna restaurace stojí za zmínku - jde o podnik Olympe vlastněný francouzským kuchařem Claudem Troisgrosem, který vede jeho brazilský syn Thomas. A ne - ani tomuto podniku nechybí michelinská hvězda. Punc francouzského přístupu k brazilské kuchyni tu opravdu neutají. A ani se o to nikterak nesnaží.

„Masa konfitujeme, připravujeme velké množství smetanových omáček a využíváme francouzské techniky, které aplikujeme na brazilskou kuchyni. Případně volíme opačný přístup - k tradičním francouzským pokrmům přidáváme něco místního. Pro představu například vyrábíme bourguignon s plody euterpe brazilské známé jako açaí,” uvedl šéfkuchař.