Článek
Rasmussen uvedl, že Rubio jasně vyjádřil americké názory, ale Dánsko má „odlišný postoj“. Jednání označil za upřímná a konstruktivní a dodal, že vznikne pracovní skupina na vysoké úrovni, která se poprvé setká v příštích týdnech.
„Grónsko musí posílit spolupráci s USA, ale to neznamená, že chce, aby ho Spojené státy vlastnily,“ uvedla grónská ministryně zahraničí Motzfeldtová.
Dánský ministr zahraničí dále připomněl, že Grónsko je prostřednictvím Dánska členem NATO a vztahuje se na něj článek 5, který stanoví kolektivní obranu v případě útoku.
Dánsko a Grónsko požádaly o schůzku poté, co americký prezident Donald Trump začal znovu otevřeně hovořit o ambici ovládnout Grónsko, které je dánským autonomním územím. Podle Trumpa Američané území chtějí „stůj co stůj“.
Jednání se mělo původně odehrát v budově amerického ministerstva zahraničí, bylo ale přesunuto do areálu Bílého domu, údajně poté, co Vance požádal o to, aby se ho mohl zúčastnit, uvedla stanice BBC.
Trump v posledních týdnech opět často opakuje, že USA potřebují ostrov vlastnit z bezpečnostních důvodů a že Grónsko převezmou. Spojence v NATO, jehož je Dánsko členem, šokoval tím, že odmítl vyloučit použití vojenské síly.
Rubio pak jeho vyjádření mírnil tvrzením, že USA chtějí Grónsko od Dánska koupit a nyní tam neplánují podniknout vojenskou invazi. Rubio pak podle stanice NBC News dostal za úkol vypracovat návrh na koupi Grónska, přičemž tento nákup by USA měl podle televize přijít až na 700 miliard dolarů (zhruba 14,5 bilionu korun).
Čekají vás problémy, varoval Trump
Trump, kterého láká obrovské nerostné bohatství ostrova, tvrdí, že pokud USA Grónsko nezískají, pokusí se jej převzít Rusko a Čína. Dánsko a Grónsko jsou toho názoru, že o budoucnosti ostrova mají právo rozhodnout jen jeho obyvatelé.
Grónský premiér Jens-Frederik Nielsen v úterý prohlásil, že pokud si Grónsko musí vybrat mezi Dánskem a Spojenými státy, volí Dánsko. Vysloužil si za to Trumpovo varování, že jej čekají problémy.
Grónská vláda mezitím oznámila, že Dánsko od středy společně se spojenci z NATO zvyšuje vojenskou přítomnost v okolí Grónska v rámci slibu posílit obranu v Arktidě. Vojenské jednotky v oblasti absolvují cvičení Arctic Endurance (Arktická odolnost), jehož cílem je posílit akceschopnost aliančních sil v regionu i jeho bezpečnost.
Pomoc při cvičeních přislíbily už loni Německo, Francie, Švédsko a Norsko. Švédský premiér Ulf Kristersson následně oznámil, že někteří důstojníci švédské armády stejně jako jejich norští kolegové na arktický ostrov už přicestovali.
USA mají významný vojenský přístup do Grónska v rámci dohody s Dánskem z 50. let 20. století.
Grónsko
Ostrov o rozloze 2,17 milionu kilometrů čtverečních má strategický význam.
Grónsko obývané zhruba 56 000 lidmi bývalo do 50. let 20. století dánskou kolonií.
V roce 1979 ostrov získal částečnou autonomii, když vznikl jeho parlament.
Kodaň má stále pod kontrolou zahraniční záležitosti, obranu či měnovou politiku Grónska. V roce 2009 ostrov získal možnost vyhlásit plnou nezávislost na základě referenda.
