Hlavní obsah
Petr Šabach (1951–2017) Foto: Martin Štěrba, Josef Horázný, ČTK

Knižní výběr Salonu: Šabach, Bendová, Wagnerová a Jaspers

V dnešním výběru Salonu najdete „best of“ kompilaci z díla Petra Šabacha sestavenou Emilem Haklem a Václavem Kahudou, prozaickou variaci na téma severní Čechy od Veroniky Bendové, sbírku esejistických, dokumentárně-historických i osobních povídek s feministickým podtextem od Aleny Wagnerové a stěžejní dílo Karla Jasperse o podobách viny i očisty.

Petr Šabach (1951–2017) Foto: Martin Štěrba, Josef Horázný, ČTK
Knižní výběr Salonu: Šabach, Bendová, Wagnerová a Jaspers

Petr Šabach
Dobře zašitej frajer

Paseka

Petr Šabach: Dobře zašitej frajer

Foto: archív, Právo

To nejlepší z díla Petra Šabacha vybrali spisovatelé Emil Hakl a Václav Kahuda, čteme na obálce knihy, zvědaví, jak literární svět svébytného vypravěče uchopili jiní dva své bytní vypravěči. Bude to trochu jiný Petr Šabach, než ho známe z jeho nejpopulárnějších knih, připomene výbor třeba jeho experiment Zvláštní problém Františka S. nebo „otcovský deník“ Putování mořského koně? Výběrčí zvolili třináct knižně publikovaných povídek, včetně slavných Janem Hřebejkem zfilmovaných Šakalích let, plus dvě povídky „ze šuplíku“ (u těch je jen škoda, že si je před zařazením do knihy nepřečetl korektor) a novely Občanský průkaz a Babičky; to vše uvádí předmluva Zdeňka Svěráka. A vlastně proč ne, kompilace „best of“ se nedělají k připomínání experimentů a Dobře zašitej frajer je kompilací, jak má být.
(Vybral Štěpán Kučera.)

Veronika Bendová
Vytěženej kraj

Fra

Veronika Bendová: Vytěženej kraj

Foto: archív, Právo

Jestliže se říká, že druhá kniha je pro autora ta rozhodující, protože první je většinou výsledkem nashromážděného materiálu, nadšení, potřeby a tvůrčího tlaku, pak Veronika Bendová v novele Vytěženej kraj dokázala „přepsat“ (ve smyslu překonat, přeskočit) svůj debut Nonstop Eufrat. Hrdinové Ira a Hugo, bývalí milenci, v současnosti víceméně náhodní profesní spojenci, objíždějí sever Čech jako lokační skauti pro připravovaný film. Do těch několika dnů se autorce podařilo nevídaně vyváženým způsobem vtěsnat historická, politická, ekologická, přírodopisná, etnografická, filmařská i osobní témata, s lehce thrillerovým nádechem, a nakonec i happy end, který je malinko kýčovitý, nicméně logický a osvobozující. Letos zatím nejzajímavější český román, s vyrovnanou formou i obsahem. Značka: Sever jede!
(Vybral Jakub Šofar.)

Alena Wagnerová
Cestou životem

Prostor

Alena Wagnerová: Cestou životem

Foto: archív, Právo

Autorka patří k silnému ročníku 1936, od roku 1969 žije v Německu, ale po roce 1989 se vrátila do české literatury i do jejího provozu. Píše česky i německy a kromě literární tvorby publikuje také sociologicky zaměřené texty (včetně třeba letošního eseje pro Salon). Sbírka Cestou životem obsahuje čtrnáct povídek, nejstarší je z roku 1966. Je to svým způsobem autobiografický román v obrazech, každá jeho část má vrstvu esejistickou, dokumentárně-historickou a osobní. Jedním z tónů, které jsou tu opakovaně slyšet, je připomenutí společného života Čechů, Němců a Židů a jeho tragického závěru, stále nedořešeného. To vše najdeme i v povídce Venkovská lékařka o setkání s dcerou Kafkovy sestry Ottly, text pak končí kafkologickým „příspěvkem“ vyúsťujícím v kritiku univerzálnosti mužského výkladu světa, vzhledem k době napsání velice objevnou.
(Vybral Jakub Šofar.)

Karl Jaspers
Otázka viny

Přeložil Jiří Navrátil.
Academia

Karl Jaspers: Otázka viny

Foto: archív, Právo

V Salonu obvykle nepíšeme o knihách, které už vyšly někdy předtím, nicméně jsou výjimky: jde-li o dílo zcela zásadní, stále platné. Otázka viny Karla Jasperse (1883–1969), kterou jeden z nejvýznamnějších představitelů existencialismu a současně psychiatr reagoval na druhou světovou válku (vyšla v roce 1946), přesně takovým dílem je. Nejde zde jen o popis čtyř různých pojetí viny – kriminální, politické, morální a metafyzické –, ale i o omluvu a očistu, které s vinou neoddělitelně souvisejí. A to už se netýká jen Německa, to už je obecné. Je v našem lidském založení – aspoň u nás v Evropě je tomu tak –, že jsme na jedné straně citliví k výčitkám, ale na druhé straně velmi lehce vyčítáme druhým. Nechceme si dát příliš ubližovat, ale rozhorlujeme se snadno, když morálně posuzujeme druhé. Autorem předmluvy je filosof Ladislav Hejdánek.
(Vybral Jakub Šofar.)

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků