Hlavní obsah

Ač točili filmy už od poloviny devadesátých let, jejich hvězdná chvíle přišla až s komedií Nedotknutelní s Françoisem Cluzetem a Omarem Sy v rolích ochrnutého milionáře a jeho ošetřovatele.

Tvůrci Nedotknutelných přicházejí s Výjimečnými

Film o přátelství dvou lidí, kteří by se za jiných okolností nemohli nikdy setkat, se stal ve Francii druhým divácky nejúspěšnějším filmem historie (první je Titanic) a jména Olivier Toledano a Eric Nakache znal rázem celý filmový svět.

Po další úspěšné komedii Dokud nás svatba nerozdělí přicházejí se zatím nejosobnějším projektem Výjimeční, filmem plným podobně jako v Nedotknutelných dost nečekaného humoru. Okouzlili jím publikum na závěr letošního festivalu v Cannes a dostali Cenu diváků v San Sebastiánu.

Bruno v podání Vincenta Cassela vede spolek pro autistické děti a dospívající, jejichž případy jsou tak komplikované, že je všude jinde odmítli. Jeho nejlepší přítel Malik, kterého hraje Reda Kateb, učí mladistvé ze sociálně slabých rodin, jak se o tyto děti starat. Přes dvacet let tak oba žijí ve světě lidí, s nimiž si společnost neví rady. Přesto je neopouští optimismus a smysl pro humor, ani když jejich autistický klient podesáté zastaví pařížské metro ve špičce.

„V roce 1994 jsme byli jako dozor na letním táboře a tam jsem se setkal se Stéphanem Benhamou, zakladatelem sdružení, které se specializuje na péči o autistické děti a teenagery a jejich integraci do společnosti, vzpomíná na kořeny projektu Toledano. „Pak jsme se nějakou dobu neviděli, ale později se Stéphane začal starat o člena mé rodiny, který je autista. Takže jsme se s Olivierem zajeli podívat do kempu, který sdružení pořádalo v horách. Energie a lidskost, se kterou se Stéphane a jeho tým dětem věnovali, nás naprosto ohromila. Chemie mezi mladými pečovateli a postiženými byla nepopsatelná.“

Na vlastní kůži

Aby dosáhli co největší autenticity, Toledano s Nakachem se na dva roky ponořili do chodu takovýchto organizací. Většina scén proto vychází ze situací, které autoři na vlastní kůži prožili, a do některých rolí pak kromě profesionálních herců obsadili autistické neherce.

Na zakončení festivalu v Cannes přijeli zleva: Éric Toledano, Vincent Cassel, Reda Kateb a Olivier Nakache.

Foto: Bioscop

„Naše filmy vždy vyprávějí o nějakém nepravděpodobném setkání či přátelství. Výjimeční mají zvláštní rozměr: je to o lidech, kteří jsou schopni pouze omezené komunikace nebo nekomunikují vůbec a jsou považováni za ,neobvyklé‘. Přitom ve sdruženích, která se o takové lidi starají, panuje harmonie a nezáleží na náboženství, kultuře či jejich minulosti. To by mělo ostatní lidi inspirovat," říká Toledano.

Bruno z nutnosti porušuje zavedená pravidla, například když přijímá jako pečovatele lidi, kteří nemají potřebné diplomy. Proto přijde inspekce. „Tohle je jedno z témat filmu," zdůrazňuje Toledano. „Co definuje normálnost? Film ukazuje, že některá pravidla můžete změnit jen tím, že je porušíte. Daný přestupek naší postavy může být chaotický, ale je přínosný. Nechceme filmem přinést odpovědi, ale pouze úvahu k zamyšlení.'

Kateb, nebo Cassel? Tentokrát oba

Do hlavních rolí obsadili režiséři velkou hvězdu francouzského filmu Vincenta Cassela a Redu Kateba, známého například z Wendersova filmu Až na dno. Trochu pikantní přitom je, že když Xavier Dolan obsazoval film Je to jen konec světa, jeho první volbou prý byl Kateb a až na poslední chvíli ho vyměnil právě za Cassela.

Pro obsazení Výjimečných se režiséři sešli nejdřív s každým zvlášť. Nakache vzpomíná: „Řekli jsme jim, že máme nápad na film, zatím sice nemáme scénář, ale máme návrh...,Pojď s námi strávit 2 hodiny do jednoho sdružení. Pokud tě to nebude bavit nebo řekneš, že nemáš čas, tak to zabalíme. Vše, co chceme, je pár minut tvého času.‘ Oba přišli a večer nám poslali skoro stejnou zprávu: Nepotřebuji scénář, do tohohle dobrodružství jdu s vámi.“

Vincent Cassel je velká francouzská hvězda.

Foto: Bioscop

Když pak hledali představitele autistických dětí, prošli Nakache s Toledanem všechna sdružení v Paříži i okolních regionech a narazili na uměleckou skupinu, která zaměstnává lidi, již mají problémy s komunikací, trpí autismem či podobnými problémy.

„Nabídli jsme jim vytvoření divadelního workshopu. Právě tam jsme se setkali s Benjaminem Lesieurem, který hraje Josepha. Má povahu vítěze. Nemluví, a když ano, tak o módě nebo cituje jména francouzských zpěváků nebo opakuje stále stejnou otázku dokola. Třeba: Co dnes říkali v předpovědi počasí? Zjistili jsme, že si workshop hodně užívá. Začali jsme s ním jednat jako s hercem, nabídli jsme mu roli. Jeho rodiče nás varovali, že to bude velmi komplikované. Nikdy na sobě neměl kravatu, pásek nebo ponožky. Nedokázal vystát, když se někdo dotkl jeho kůže nebo vlasů. My jsme ho během 25 natáčecích dnů oblékli do ponožek, kravaty i pásku a učesali jsme mu vlasy. Zjistili jsme, že si rychle oblíbil kostymérky Isabelle a Marine. To ony dokázaly využít jemnou psychologii a přesvědčit ho, aby nosil oblečení, které chtěly,“ říká Toledano a Nakache vyprávění uzavírá: „Během natáčení jsme po něm chtěli, aby opakoval scény, vrátil se zpátky na místo, udělal to znovu a znovu. Byl dokonalý, stejně jako profesionální herci. Když jsme o autismu mluvili s lékaři, zjistili jsme, že filmování je vlastně jako autistický proces opakování: pod dohledem a opakující se.“

Film Výjimeční uvidí od 20. listopadu diváci Festivalu francouzského filmu a hned po jeho skončení vstoupí 28. listopadu do distribuce.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků