Hlavní obsah
 

RECENZE: Život na naší planetě. Mrazivé svědectví a vize budoucnosti

Mistr přírodovědných filmů i sérií, jeden z nejpopulárnějších mužů svého oboru, v novém filmu nazvaném David Attenborough: Život na naší planetě shrnul vše, co za svůj čtyřiadevadesátiletý život poznal, pochopil, natočil a čím zmoudřel. Jeho dokument fascinuje svět a prostřednictvím Netflixu nyní i české diváky, kteří se v komentářích shodují, že ten film by měl vidět každý.

 
RECENZE: Život na naší planetě. Mrazivé svědectví a vize budoucnosti

„Měl jsem pozoruhodný život. Strávil jsem ho objevováním míst mimo civilizaci. Procestoval jsem všechny kouty světa. Na vlastní kůži jsem zakusil svět přírody v celé jeho rozmanitosti a pozoruhodnosti. Tento film je mým svědectvím a mou vizí budoucnosti,“ říká v úvodu dechberoucího, vzrušujícího a inspirativního filmu.

Filmu o krásách divoké přírody i o tom, jak člověk dokázal za neuvěřitelně krátkou dobu zničit její rozmanitost a rovnováhu, která byla ještě v době filmařova mládí samozřejmá.

Attenborough není žádný „zběsilý aktivista“, který volá, aniž by přesně věděl po čem. Je to moudrý muž, který by si mohl užívat v klidu zaslouženého důchodu. Jenže nasbíral za život tolik jasných a pádných argumentů pro to, aby lidstvo začalo žít znovu v souladu s přírodou jako její součást, že si je ani dnes nemůže nechat pro sebe.

Nezaměnitelným, klidným i v dobrém smyslu vemlouvavým hlasem ukazuje na fosiliích dějiny života na Zemi s pěti obdobími hromadného vymírání, přičemž po každém z nich „příroda začínala znovu od nuly“. A vždycky to dokázala.

Když se dostane až do „našeho věku“, svého dětství a mládí, vrací se v černobílých záběrech k prvním výpravám a snímkům z padesátých let minulého století. „Tehdy to bylo snadné. Lidé do té doby nikdy neviděli lenochoda, a teď byl v televizi,“ komentuje s úsměvem své úspěchy a tvrdí, že to byla nejlepší léta nejen jeho života, ale i života nás všech.

Technický pokrok nám usnadňoval život a o budoucích problémech z něj plynoucích jsme ještě neměli ponětí. Úchvatné záběry připomenou nekonečné pláně plné divoké zvěře, netknuté oceány, jejichž fauna a flóra jsou pro náš život zásadní.

Pak přijde zlom, když jsme spolu s ním svědky toho, jak strašlivě se člověk na přírodě v posledních desetiletích provinil a jak osudně na to může doplatit, pokud nezačne jednat. Jsou to záběry depresivní tak, jak jen mohou být: umírání korálových útesů, kácení deštných pralesů i lesů, tání ledovců, vybíjení i vymírání celých živočišných druhů.

Po apokalyptické vizi budoucnosti však Attenborough přece jen dává naději. Ne jenom tím, že říká, co přesně by lidstvo mělo dělat, ale že ukazuje, jak už to lidé leckde dokázali. V jednotlivých oblastech i zemích. Podíváme se třeba do Kostariky, kde kvůli nekontrolované těžbě dřeva přišli o tři čtvrtiny lesů. A díky vládním dotacím dokázali za pětadvacet let lesy obnovit. „Představme si, kdybychom to dokázali v celosvětovém měřítku!“ vyzve diváky.

Film má důkladně promyšlenou stavbu. Třeba když nás Attenborough na začátku provádí Černobylem, který chybou člověka přestal být místem k životu, tušíme sice, že se tam nakonec vrátí, ale netušíme proč. Své svědectví tam pak uzavře překvapivě.

V místech, kde ještě po pětatřiceti letech nežijí lidé, obrůstá opuštěné domy les a do něj přicházejí divoká zvířata. A Attenborough říká: „Jsem si jist jedním. Nejde o záchranu naší planety. Jde o záchranu nás samých. Pravda je taková: ať s námi, nebo bez nás, svět přírody se obnoví.“

David Attenborough: Život na naší planetě
Velká Británie, 2020 Režie: Alastair Fothergill, Jonathan Hughes, Keith Scholey, průvodce: David Attenborough

Hodnocení 100 %

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků