RECENZE: Nadějná mladá žena. Carey Mulliganová v životní formě

Vedle Země nomádů, Manka a Chicagského tribunálu není v osmičce nominovaných na nejlepší film bez šancí ani celovečerní režijní debut pětatřicetileté herečky (například Camilla Bowles Parkerová v seriálu Koruna), scenáristky a producentky Emeraldy Fennellové Nadějná mladá žena. Tři nominace má sama Fennelová (za film, režii a původní scénář), další Carey Mulliganová za herecký výkon v hlavní roli a pátou Frédéric Thoraval za střih.

Nadějná mladá žena se originálním, aktuálním a zároveň nadčasovým způsobem dotýká hnutí #MeToo a je v tom směru nesporně nejlepším kinematografickým počinem, jaký jsme dosud viděli.

Se třicetiletou hrdinkou filmu Cassandrou se seznamujeme v baru, kde zcela opilá sotva sedí, a je zřejmé, že sama domů nedojde. Jeden z přítomných mužů se jí ujme, a jak už to bývá, místo do jejího bytu ji zaveze do svého. Tam ve chvíli, kdy si je jistý, že alkoholem vyřízené děvče bude snadnou kořistí, zažije šok. Cassie není opilá ani trochu a uštědří mu, tak jako mnohým před ním i po něm, lekci o tom, jak se muž (ne)má chovat a jak se cítí žena v mužském světě.

Postupně se pak dozvídáme, proč právě tohle Cassie opakovaně, až obsedantně dělá. Proč žije ještě ve třiceti u rodičů a proč, ač zjevně mimořádně inteligentní, opustila studium medicíny, pracuje v podřadném baru a nic kromě pomsty mužům ji nezajímá.

Fennelová jako scenáristka rozkrývá fakta o Cassii, její minulosti a traumatu velmi promyšleně, co chvíli překvapí. A má-li divák chvíli pocit, že film je k mužům nenávistný a straní výhradně ženám, přehodí výhybku a dá i jim co proto.

Když pak přivede Cassii do cesty bývalého spolužáka, na první i druhý pohled sympatického Ryana, zdá se, že kdysi nadějná, dnes nedůvěřivá a na celý svět naštvaná mladá žena může najít na své trauma lék, že se přece jen může zamilovat a pokračovat v životě tam, kde ho před sedmi lety násilný čin přerušil.

Nicméně Ryanova přítomnost Cassii připomene také ostatní spolužáky a pedagogy a ona se vydává na cestu za nimi a jejich svědomím z oné dávné události. Závěr je pak překvapivý, šokující, a tak správný, jak jen může být. A jak jsme to dlouho neviděli.

Fennelová jako režisérka převedla svůj scénář na plátno velmi chytře. Příběh, který je thrillerem, detektivkou i psychologickým dramatem, vypráví obyčejně, dokonce s humorem. S doprovodem upravených skladeb Britney Spearsové nebo Paris Hiltonové film působí skoro jako popová vyprávěnka. Ale oč méně vzrušivě se tváří, o to vzrušivější v důsledku je.

Naprosto mimořádný je herecký výkon Carey Mulliganové v titulní roli. Ta bude mít v noci z neděle na pondělí jako hlavní soupeřku skvělou Frances McDormandovou v Zemi nomádů, ale ať to dopadne jakkoli, její výkon v Nadějné mladé ženě je nezpochybnitelný.

Je přesvědčivá jako provokativní zmalovaná a opilá blondýna, stejně jako když masku odhodí a vyloupne se inteligentní a vtipná, v zásadě obyčejná, jen minulostí a neutuchajícím smutkem zasažená žena. A po chvíli zase odhodlaná mstitelka, která ve svém konání nemůže přestat.

Velmi dobře obsazené jsou i další role, vedle Mulliganové vesměs vedlejší, ale doplňující hlavní hrdinku v přesně vybraných typech i hereckých výkonech.

Film je zatím k vidění na placených kanálech, distribuční společnost Cinemart ho chystá do českých kin hned, jak to situace umožní.

Hodnocení 85 %