Hlavní obsah
Michael Foret je nyní na scéně jako Mikael. Foto: Lucie Levá

Zpěvák Michael Foret: Chci jít se svou muzikou ven

Své předešlé album Uvnitř nabídl zpěvák a skladatel Michael Foret v roce 2009. Potom se ponořil do muzikálového světa, aby v něm prožil něco nového a přitom načerpal inspiraci pro novou etapu své tvorby. Před několika týdny vydal povedené elektropopové album Easy. Podepsán je pod ním jako MikAel.

Michael Foret je nyní na scéně jako Mikael. Foto: Lucie Levá
Zpěvák Michael Foret: Chci jít se svou muzikou ven

Co se ve vaší hudební kariéře dělo před vydáním novinky Easy?

Když zpěvák tak trochu zmizí z médií, obecně se má za to, že už není tolik aktivní. Já trochu zmizel, to je pravda. Pořád jsem ale pracoval. V posledních sedmi letech jsem se dostal do muzikálového světa a měl jsem možnost zahrát si v představeních Mamma Mia!, Bídníci a Děti ráje.

Snažil jsem se, abych byl ve svých rolích co nejlepší, abych je zvládl, a tím pádem mi nezbývalo dost potřebné energie na vlastní tvorbu. Potom se mi začalo stávat, že jsem se sice cítil během představení pracovně naplněný, ale po nich jsem byl totálně vysílený, umělecky prázdný a uvědomoval si, že po mně vlastně nic nezůstalo.

Po sedmi letech jsem si řekl, že už nechci investovat čas a energii do něčeho, na čem nemám možnost se autorsky podílet. Měl jsem v hlavě vizi, že natočím anglicky zpívanou desku, která bude hudebně odlišná od toho, co jsem dosud dělal.

Změnilo se vaše hudební cítění?

V době, kdy jsem se věnoval divadlu, jsem také občas koncertoval se svou skupinou ForetGump, se kterou hraju dodnes. Hrajeme mé starší písně, ty, které vyšly na deskách i které pak vznikly v podobném duchu. V posledních letech mě ale oslovila severská elektronická muzika.

Řadu let jezdím do Norska, kde jsem si to oblíbil. Navštěvuju i nějaké tamní festivaly a v rámci sbližování s tím koutem Evropy došlo k tomu, že mě velice inspirovaly tamní hudební a umělecké proudy. Rozhodl jsem se, že pod tím vlivem vytvořím něco svého. Hudbu, která nebude ovlivněna tradičním českým pop rockem, muzikálovými melodiemi ani mou starší tvorbou.

Proto vznikl projekt MikAel?

Také proto. Na Facebooku jsem dřív míval přezdívku MikAel a jedna má kamarádka z hudební branže mi navrhla, ať zkusím vydat nějaký singl pod jménem MikAel. Je to zajímavé také v tom, že ve švédštině je to Michael. V té době jsem chystal první singl s novým zvukem, a tak se to nějak přirozeně sešlo. Zároveň jsme nikomu neprozradili, že MikAel jsem já.

Singl Easily pak vyšel a my ho poslali lidem do rádií. Chytil se, odepsali, že je zaujal, a nakonec jej opravdu nasadili. Loni na konci jara ho hráli dva měsíce v hlavní rotaci v největším českém rádiu pro mladé a píseň několikrát vyhrála i hitparády.

Povzbudilo vás to?

Povzbudilo, ale současně trochu znepokojilo. Mnoho let jsem se předtím snažil dostat své písně do rádií. S některými nálepkami, například s nálepkou účastníka SuperStar, to ale prostě nešlo. Vadilo mi to a limitovalo. Teď mě najednou nasadila do rotace velká stanice, která jen dostala písničku a nevěděla, že za ní stojí Michael Foret.

Singl se hrál, ale já to potřeboval ještě posunout. Dnešní trend jdoucí po ose singl – rádio –videoklip mi nestačil a já si řekl, že musím natočit celou desku. Byl jsem si vědom, že mám spoustu energie a síly. Bylo mi dvaatřicet a já se cítil na vrcholu produktivity. Takže jsem si řekl, že i kdybych si ji měl vydat sám, deska bude a já si to udělám hezké. Pustili jsme se do ní s producentem, skladatelem a muzikantem Luďkem Fialou, jehož práce si velice vážím.

Michael Foret vydal novou desku.

Foto: Lucie Levá

Pořád vaší tvorbě vládl vliv severské hudby?

Ano, to v první řadě. Tak to prostě teď cítím. Ale když jsme některé písně začali hrát na koncertech, vnímal jsem energie posluchačů. Na jejich základě už myslím na novou desku, na její zvuk.

Jaký bude?

Budu pokračovat v tom, co jsem započal, chtěl bych to prohloubit. Teď do toho ale vstoupila ještě má aktuální myšlenka. Chtěl bych nahrát intimní akustické minialbum se zvuky lesa, velmi přírodní, folkové. Měla by to být trochu kolize s jiskrnými popovými písněmi na aktuálním albu Easy, to je očividné. Na druhou stranu to ale bude hudba, a umění nemá mantinely. Baví mě si hrát.

Proč jsou až na jednu výjimku texty na albu Easy v angličtině?

Protože chci jít se svou muzikou ven. Mám rád Českou republiku, baví mě hrát pro zdejší publikum, ale nebaví mě psát písničky v tom tradičním českém duchu, které jsou u nás úspěšné. Vím, že mohu své nové skladby nabídnout i v zahraničí, mám tam už ostatně domluvených několik koncertů. Nemohu je ale zpívat česky, to by byl hendikep.

Je angličtina v textech pro vás pouze nositelem globálního jazyka, nebo nese i příběhy?

Upřímně řečeno je to především klíč k tomu, abych mohl oslovit i publikum v zahraničí. Připouštím, že pokud jde o tu zamýšlenou akustickou desku, rád bych se vrátil k českým textům. Český jazyk je nádherný a dá se s ním hezky pracovat. K elektropopu ale nejde. Čeština snižuje tento hudební styl o kategorii níž, i když je text sebelepší.

Obal vašeho alba Easy připomíná dětské kresby. Jak vznikl?

Oslovil jsem svou kamarádku výtvarnici, jestli by mi nevymyslela logo. Dal jsem jí nějaký mustr, relativně infantilní font jsem si vymyslel sám, ona mu dala duši. Řekl jsem jí, že by mělo být hodně barevné a nakreslit mi ho může klidně pastelkami.

Druhý den mi do mailu poslala několik návrhů. Byly krásně namalované temperovými barvami, vypiplané a v obrovském rozlišení, až mi to zasekalo mailovou schránku. Řekl jsem jí, že až to vyjde na desce, bude to bohužel zkomprimované a všechny ty tahy a nuance nebudou vidět. Ona mi místo odpovědi poslala stejně vymalované názvy skladeb. Malovala opravdu poctivě, na velké plátno. A dala tomu hodně umělecký směr.

Potom jsem vzal svou promo fotku, která vznikla k singlu Easily, a ukázal ji kamarádovi. Má čtyřletého syna, jenž ji popadl a zmačkal. Když jsem se na ni podíval, přišlo mi to graficky nesmírně zajímavé jako obal na desku. A tak je na obalu alba ta zmačkaná fotka. Všechno je tedy dělané ručně.

A když už jsme u grafických věcí, můj kamarád z Manchesteru je rovněž výtvarník a vymyslel pro mě nějaké dárkové předměty. Jsou mezi nimi i tašky s nápisem MikAel, přičemž každá je jiná, každá je originál. Sám je maluje, strašně ho to baví. A mě to všechno také strašně baví. Užívám si to.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Výběr článků