Hlavní obsah
Alena Mornštajnová Foto: Petr Horník, Právo

Ve znamení ženských spisovatelek

O letošním roce se nejenom v případě české literatury dá mluvit především v souvislosti s autorkami. Alena Mornštajnová, Radka Denemarková, Petra Dvořáková, Radka Třeštíková a další výrazně přemalovaly mapu hlavních témat i osobností české literatury.

Alena Mornštajnová Foto: Petr Horník, Právo
Ve znamení ženských spisovatelek

V celosvětovém měřítku zabodovala polská prozaička Olga Tokarczuková, které porota švédské akademie přiřkla Nobelovu cenu za literaturu, byť za rok 2018.

Po desetiletích, kdy hlavní tón u nás udávali autoři vracející se na přelom politických systémů, se témata proměnila. Neznamená to, že by třeba Tiché roky od Mornštajnové vyprávěly jen o dnešku. I v nich se hrdinky a hrdinové vyrovnávají se svým včerejškem. Eva Kantůrková prózou O jinakosti se zase vyslovila hlavně k naší současnosti.

V žánru detektivní či krimi literatury je vhodné připomenout Michaelu Klevisovou. Ze svého francouzského domova se do rodné země vrací Lenka Horňáková-Civade. Za román Grófka o osudech české dívky rozhodnuté v srpnu 1988 začít nový život ve Francii získala Le Prix littériaire Richelieu de la Francophonie, cenu udělovanou autorům, kteří píší ve francouzštině, aniž by to byl jejich rodný jazyk.

Ze společenských událostí nelze přejít devadesátiny Milana Kundery. O jubilantovi, jenž přijal v Paříži znovu české občanství, napsal literární historik a kritik Milan Blahynka poučné čtení Sedm kapitol o díle Milana Kundery.

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků