Článek
Nepodsouvejme jí ale jen ziskuchtivé úmysly, podobně by se nejspíš zachovali všichni umělci. Turné bylo světovou hudební událostí číslo jedna a skupině slouží ke cti, že na vzpomínkové disky zařadila nejenom skladby, které ji proslavily, ale rovněž jedenáct kompozic, jež se dosud neobjevily na žádném koncertním záznamu.
Právě v nich jsou Rolling Stones ve své kůži. Zatímco první CD nabízí tutovky Brown Sugar, Start Me Up či Angie, druhý nosič je zásadně jiný.
Hned po úvodní Neighbours se spolu s dalšími hudebníky ponoří do svých milovaných rhythm'n'bluesových časů, královsky se v nich rozvalí a užívá si je. Z komerčně úspěšné se tak stává skupina příjemně klubová, která hraje se zaujetím a s pravým rockovým srdcem. V Can't You Hear Me Knocking se tak zabrala do jamování a koketérie s jazzem, že ji protáhla na deset koncertních minut, což je skoro neúnosné.
Jestliže má dnešní posluchač pochopit a přijmout rhythm'n'blues jako základ současného rocku, musí mu jej nabídnout ti, kteří jeho sílu dokonale znají. V tom je především druhá část dvojalba Live Licks přínosná.
Rolling Stones: Live Licks
EMI, 49:16 a 60:03
