Hlavní obsah

RECENZE: Hynek Čermák hraje rváče a podivína v rozporuplném filmu Národní třída

Snímek režiséra Štěpána Altrichtera podle předlohy Jaroslava Rudiše Národní třída zvláštním způsobem osciluje mezi dramatem a komedií. Jeho největším kladem je Hynek Čermák v hlavní roli.

RECENZE: Hynek Čermák hraje rváče a podivína v rozporuplném filmu Národní třída

Říkají mu Vandam. Bydlí sám na okraji Prahy a zajímá se o posilování, rvačky, historii válek a béčkové kung-fu filmy z osmdesátek. Tvrdí, že mu všichni ti „bezďáci, feťáci, Rusáci, Vietnamci a buzíci nevadí, dokud nedělají bordel“, ale tak nějak tušíme, že mu vlastně vadí. Rád si o tom povídá se svými kumpány v hospodě na sídlišti.

Na styk s vlastním dítětem „má zákaz“, tak vzal pod křídla trochu přitroublého místního kluka Psycha a trénuje ho. Aby byl připravený, až začne válka (podle něj to bude brzy). Hlavně by ale rád zapůsobil na pohlednou hospodskou Lucku, což mu moc nejde.

Vandam je z rodu „hovad s duší“. To je v současnosti velmi oblíbený a zábavný typ, jenž jako by vypadl rovnou ze seriálu Most!. Navíc mu Hynek Čermák dodává osobitý, byť trochu praštěný šarm.

Jan Cina a Hynek Čermák

Foto: Negativ

Na začátku se jeví jako úplné monstrum, postupně se odhaluje i jeho lidštější stránka, ale zase ne příliš. Celý začátek filmu, kdy se představuje a komentuje svůj život přímo na kameru, je rychlý, svěží a úsměvný. Když Vandam zjišťuje, že hospodu chtějí developeři zničit a Lucka má velký dluh, hrdinsky se nabídne, že situaci vyřeší. Rozhodne se bojovat po svém a jako obvykle si to moc nepromyslí.

Dialogy s Psychem a štamgasty vyzněly celkem vtipně, po nadějném rozjezdu ale film zbrzdí řada menších a pár opravdu zásadních problémů. To, co začalo jako komedie, se převrací v úplnou tragédii, což zanechává trochu zmatený dojem.

Navíc spousta detailů nesedí. Děj se odehrává v současné Praze, přitom hospoda a různé postavičky vypadají spíše jako z Chanova, hrdina jezdí ve čtyřicet let staré škodovce a místní politik klidně řekne, že některé bytové domy v jejich čtvrti zbourá. Je absurdní, že by politik boural v Praze nedostatkové byty, které mají ohromnou cenu, a navíc už byly většinou zprivatizovány. Vše to budí dojem, jako by režisér chtěl točit „Most v Praze“, ale neznalost reálií mu podráží nohy. Možná, že režisér, který žije delší dobu v zahraničí, cílí na německé publikum, které by mu to snad mohlo uvěřit, ale i Němci Prahu trochu znají.

Nelogická a bizarní je klíčová scéna, kdy pražští policisté na veřejnosti zatknou hlavní postavu, pak ji velmi brutálně zmlátí, pohodí u silnice a klidně odjedou. Proč to museli udělat a jak si mohli myslet, že jim to projde, když svědci viděli, jak onoho nebožáka odvážejí, scénář vůbec nevysvětluje. Navíc šlo o zatčeného v závažném případu a oni ho měli přivézt na stanici a vyšetřovat.

Národní třída nabízí pár slušných vtipů a kvalitní herce, jenže se rozpadá na dvě odlišné poloviny, přičemž ta druhá je podstatně horší a méně zábavná.

Celkové hodnocení: 55 %

yknivoNumanzeSaNyknalC

Reklama

Výběr článků