Článek
Grand Hotel, stejně jako řada titulů této scény, přináší „tak trochu jiný muzikál“. I když nepostrádá velkou love story, rozhodně nekončí happyendem. Je prostě výsekem života se vším všudy.
Román berlínské spisovatelky Vicki Baumové Lidé v hotelu z roku 1929, zfilmovaný v roce 1932 se slavnou Greto Garbo v roli primabaleríny Jelizavety Grushisnkayi, si poprvé našel cestu na muzikálovou scénu v roce 1958. V 80. letech minulého století se ale trojice autorů Robert Wright a George Forrest (hudba a písňové texty) a Luther Davis (libreto) k námětu vrátila a přibrala do party skladatele Mauryho Yestona (muzikály Nine či Titanic), který, spolu s dalším utajeným libretistou Peterem Stonem, napsal osm nových písní, přepsal texty původních a společně dovedli muzikál k pozoruhodnému tvaru.
Kristian Pekar jako baron Felix von Gaigern, v pozadí Lucie Bergerová alternující primabalerínu Jelizavetu Grushinskayu.
Příběhy sedmi stěžejních (a několika dalších) postav vypráví prokomponovaný hudební proud, v němž se proplétají jejich motivy s drsnější hudbou company představující hotelový personál. Mluvené dialogy vstupují do hudby a prolínají se tak jako osudy postav, slévají se do obrazu života berlínské společnosti 10 let po konci první světové války. I proto dějem prochází jako komentátor válečný lékař, postižený na těle i na duši zážitky z fronty.
Nicméně Grand Hotel není Cabaret, politika se ho téměř nedotýká, svět luxusního hotelu žije svými příběhy – slavné primabaleríny na konci kariéry, krachujícího průmyslníka, který si marně chce zachovat čistý štít, dívky snící svůj americký sen, krásného barona topícího se v dluzích i židovského účetního, který touží si svůj blížící se konec osladit vzrušujícím životem v anonymním hotelovém luxusu. Některé příběhy působí nedokončeně nebo až banálně, jiné diváka zasáhnou svou opravdovostí.
Jako Jelizaveta Grushinskaya na premiéře zazářila Markéta Sedláčková, na snímku s Ladislavem Kolářem (impresário Sándor).
Stejně tak je tomu i s hudebním jazykem muzikálu: rafinovaně hudebně vystavěné plochy střídají songy, které působí především na divákovy city, ale nechybí ani dynamická taneční čísla svědčící o inspiraci energickým dobovým jazzem. Dohromady to zní ne vždy kompaktně, ale rozhodně ne nudně. Zvláště pak v kvalitním hudebním nastudování orchestru MDB pod taktovkou Františka Šterbáka a sborových scén pod vedením Jany Suchomelové.
Grand Hotel uvedl ve slovenské premiéře v roce 1993 režisér Jozef Bednárik na jeviště bratislavské Nové scény. Na českou scéně se poprvé dostává až nyní v Brně v režii Stanislava Slováka s temperamentní i romantickou choreografií Hany Kratochvilové. Monumentální Grand Hotel s jeho starobylou noblesou s odleskem secese vytvořil scénograf Jaroslav Milfajt a krásné dobové kostýmy navrhly Andrea a Adéla Kučerovy.
Oldřich Smysl jako účetní Otto Kringelein, na snímku s Kristýnou Daňhelovou alternující Friedu Flamm.
Silně obsazený brněnský soubor má dvojí obsazení pro všechny postavy. Na první premiéře zazářila jako Jelizaveta Grushinskaya Markéta Sedláčková s vrcholem v perfektně herecky i pěvecky podané písni Bonjour Amour. Pro roli Otto Kringeleina se zjevně narodil Oldřich Smysl, postavu umírajícího účetního dokonale prožil, zazpíval i zatančil.
Kristian Pekar nejen oslnil svým zjevem jako atraktivní Felix von Gaigern, ale diváky v duchu postavy znejistil, zda je jeho baron spíš gaunerem či opravdu zamilovaným gentlemanem. Sekretářku Friedu Flamm s naivitou i podtónem tvrdé životní zkušenosti ztvárnila s pěveckou, pohybovou i hereckou jistotou Marta Matějová.
Taneční pár procházející příběhy Grand Hotelu skvěle ztvárnili Barbora Remišová a Michal Matěj.
Pochvalu ale zaslouží i další herci, ať už je to Pavla Vitázková v roli oddané společnice Raffaely Ottanio, Milan Němec jako ředitel Preysing, Lukáš Janota coby zahořkle cynický komentátor doktor Otternschlag, Jonáš Florián jako životem zkoušený recepční Erik i představitelé dvojice temperamentních hotelových boyů Patrik Földeši a Tomáš Smička či skvělý taneční pár Barbora Remišová a Michal Matěj. Zmínit je samozřejmě třeba i tradičně energickou, přesnou, nepřehlédnutelnou a nepřeslechnutelnou company.
Monumentální vstupní halu hotelu Grand Hotel navrhl scénograf Jaroslav Milfajt.
Může se vám hodit na Firmy.cz: