Článek
Nejedná se v pravém slova smyslu o román, který by držel pohromadě v nějaké pevnější struktuře, spíše o koláž jednotlivých příběhů, o jednotlivé osudy jednotlivých žen, které se tu a tam více či méně prolínají či ovlivňují. Jedná se o ženy ze zemí třetího světa, o lesbičky a transsexuálky jiné barvy pleti než bílé, které se snaží najít si své místo a vybojovat si životní prostor v současném Londýně či současné Velké Británii.
Narážejí přitom na více či méně otevřený rasismus uvnitř společnosti a nacházejí východiska ve své sexuální orientaci, v extravagantním chování a vystupování, ve své jinakosti, případně v drogách. Když už se v knize vyskytne zdánlivě spokojený a vyrovnaný heterosexuální pár, zkomplikuje se situace alespoň dočasným románkem mezi tchyní a zetěm.
Autorčin pohled na společnost, ať už jakkoli opodstatněný, rozhodně není pozitivní, natož pak optimistický. Navíc jako by jím tu a tam pronikala úporná snaha šokovat.
Ve výsledku tedy celek působí spíše jako litanie než jako ucelené a vypovídající literární dílo, a to i navzdory tomu, že autorka byla v roce 2009 oceněna Řádem britského impéria coby důležitý hlas multikulturního panoramatu britské literatury. Pravdou je ovšem i to, že nelichotivý pohled na „běžnou populaci“, která tvrdošíjně a bezohledně odmítá jakoukoli jinakost rozhodně, a to ani v současnosti, není jen záležitostí britských ostrovů.
V tomhle je přínos knihy Dívka, žena, jiné smysluplný a opodstatněný, byť její literární síla a váha může být, jak už bylo naznačeno, diskutabilní.
Může se vám hodit na Zboží.cz: