Hlavní obsah
Lubomír Zaorálek oceňuje současné aktivity umělců. Foto: Milan Malíček, Právo

Ministr kultury Lubomír Zaorálek: Divadla a koncerty jsou nejrizikovějším prostředím

Ministr kultury České republiky Lubomír Zaorálek je v současné situaci ve dvojí palbě. Na jednu stranu bojuje o finance pro přežití kultury, na druhé je kritizován za jejich rozdělování. Jedni požadují jeho odstoupení, druzí mu vyjadřují podporu.

Lubomír Zaorálek oceňuje současné aktivity umělců. Foto: Milan Malíček, Právo
Ministr kultury Lubomír Zaorálek: Divadla a koncerty jsou nejrizikovějším prostředím

Přežije-li kultura, přežije i národ. Větu Jana Viktora Mládka si vzala jako heslo severočeská kampaň na podporu kultury. Souhlasíte s tímto tvrzením?

Žijeme v období, kdy je důležité, aby se jednotlivé oblasti života nerozpadly. Platí to i pro kulturu. Nejhorší, co by se mohlo stát, je, že přežijeme zdravotní krizi a budeme hledat cestu i k ekonomickému zotavení, ale mezitím přijdeme o kulturu. A teď mám na mysli kulturu v nejširším smyslu, spojenou s aktivitami lidí po celé zemi.

Kultura je součástí našeho životního způsobu, a pokud bychom nepodpořili její nejrůznější projevy, mohlo by zaniknout její podhoubí. Dnes vidíme řadu příkladů, kdy umělci rezignují na své výjimečné schopnosti a jdou dělat něco úplně jiného. Houslistka šla prodávat do supermarketu, operní pěvkyně rozváží víno. A my nesmíme tyto výjimečné osobnosti ztratit.

Jsme země s obrovskou potencí uměleckých talentů. Zdaleka nejde jen o špičková tělesa, jež jsou naším vývozním artiklem, ale o nejširší kulturní prostředí, hudebníky, divadelníky, tanečníky, včetně nesmírné šíře ochotnických souborů. Kultura tím, že je založena na společném sdílení, patří k nejpostiženějším oblastem.

Sociální distance, která má ozdravit naši společnost, je pro ni likvidační. A my musíme vytvořit prostředí, které umožní nejširší kultuře přežít.

V části veřejnosti i politické reprezentace je zakořeněné přesvědčení, že bez kultury se žít dá…

To je tak trochu optický klam. Ve své funkci jsem již objel značnou část regionů a od většiny starostů jsem slyšel, že kulturu pokládají za klíčovou pro udržení kvalitního života obcí, aby život v nich byl přitažlivý i pro mladé lidi. Pokládají kulturu za nezbytnou součást života a požadují, aby stát vytvářel podmínky pro její přežití. Proto jsem rád, že součástí schváleného vládního balíčku pro kulturu byly i finance na podporu regionálních divadel, orchestrů, galerií či muzeí.

Pandemie zasáhla do rozjetých aktivit na podporu kultury, včetně vámi deklarovaného institutu jednoho procenta na umění. Hodláte v nich pokračovat i přes ztížené ekonomické podmínky?

Rozhodně ano. K tématu jednoho procenta na kulturu z veřejných zakázek jsem chtěl rozjet veřejnou debatu nejen v Praze, ale i v Brně, Ostravě a dalších městech a vrátit je do Sněmovny. Tato myšlenka platí stále a po překonání téhle krize bude možná platit dvojnásob.

Vládní balíček pro kulturu s objemem 1,07 miliardy korun sleduje dva okruhy. První, už zmíněný, je na podporu kultury v regionech, druhý, čítající 440 milionů, na podporu neziskové sféry postižené zdravotními opatřeními.

Je mi jasné, že hranice mezi neziskovou a ziskovou sférou nejsou ve všech rovinách neprostupné. Sám vím o řadě kvalitních komerčních aktivit. Ale na druhé straně první podpora směřovala logicky k neziskovým organizacím, které žijí z dotací, sponzoringu a grantů a pro něž většina koronavirových vládních programů není z mnoha důvodů použitelná. Podpora by jim měla ve zmrazeném prostředí pomoci přežít.

Přesto, dojde i na podnikatelské kulturní subjekty?

Podnikání v kultuře řešíme s kolegy z dalších ministerstev, především s ministrem průmyslu a obchodu Karlem Havlíčkem a ministryní práce a sociálních věcí Janou Maláčovou, a to v jiných typech programů. Na rozdíl třeba od německého ministerstva kultury, do jehož agendy se vejde i kreativní průmysl a podnikání, je naše ministerstvo kultury nastaveno jinak. To ale lidé málo vědí, proto vznikají nedorozumění a animozity.

Zaskočila vás negativní reakce na rozdělení zmíněného balíčku pomoci?

Zaskočila. To, že vláda přistoupila vstřícně k vyčlenění prostředků na kulturu, není samozřejmé a já jsem z toho měl radost. Velká část veřejnosti to pochopila a ocenila, ale stále jsou i tací, kteří nechápou, že mezi podnikáním v kultuře a neziskovým sektorem je rozdíl a že nemohou všichni použít stejné nástroje a programy.

Očekával jsem větší pochopení. Teď vidím, že roli Ministerstva kultury ČR je stále ještě zapotřebí veřejnosti vysvětlovat, aby vládla veřejná shoda tak, jako je tomu jinde ve světě. V tom vnímám jisté poučení z té situace.

Do jaké míry budou pro oblast kultury dosažitelné finance z částky vyčleněné pro Českou republiku z programu EU Coronavirus Response Investment Initiative?

Byl bych velice rád, kdybychom mohli pro kulturu obecně více čerpat z evropských fondů, ale v tuto chvíli nemohu říci, zda se nám to v tomto konkrétním případě skutečně povede. Možná bych vám dokázal říct víc za tři týdny. Ale rozhodně se o to budeme snažit, protože bez evropské pomoci se neobejdeme.

Opatření proti koronavirové pandemii citelně postihlo i festivaly. Jarní byly zrušeny, hrozí to i letním, na nichž je řada subjektů existenčně závislá. Počítáte s finanční pomocí pořadatelům festivalů?

Snažíme se jim co nejvíce pomoci. Budeme usilovat o kompenzaci doložitelných financí vložených do přípravy festivalů. Znamená to, že naše pomoc bude směřovat i tam, kde se festival neuskuteční v původním rozsahu, nebo dokonce vůbec ne, a nebude tu tedy žádná protihodnota, žádný výsledek, který bychom mohli posoudit.

Musíme to brát jako mimořádnou situaci a myslím, že to obhájíme i před kontrolním úřadem. Peníze z dotací, připravené pro to, aby festivaly zdárně proběhly, budou použity na to, aby přežily a mohly se konat třeba příští rok. Bude to vyžadovat zcela mimořádný způsob administrace peněz. Není totiž tak jednoduché převádět prostředky z tohoto roku na příští, přesto se pokusíme udělat maximum.

Vláda plánuje od 8. června povolení kulturních akcí do padesáti osob, už předtím počítá s otevřením galerií či muzeí. To, co může pomoci galeristům, muzejníkům, památkářům, pomůže těžko divadlům, která by při započítání herců, technického a obslužného personálu nedosáhla ani na padesát diváků. Nemluvě o povinnosti nosit roušky…

S ministerstvem zdravotnictví budeme do června vypracovávat metodiku konání těchto akcí. Je tu i řada dalších otázek, které se musí vyjasnit. Ale co můžu říci už dnes, je to, že tato opatření by měla divadlům pomoci spíš v jejich vnitřním životě, znovu nastartovat zkoušení než nějakou zásadní revoluci směrem k divákům. Divadla či koncerty jsou totiž tím nejrizikovějším prostředím. Zdravotníci s jejich povolením právem váhají. A já těžko mohu bojovat tam, kde jde o zdraví nás všech.

Jak hodnotíte množství online aktivit, jimiž umělci po omezení vstoupili do kontaktu s diváky, včetně úsilí veřejnosti finančně podpořit umělce sbírkami?

Potěšila mě velká šíře těchto aktivit, jejich kvalita i značná sledovanost. Byl jsem nadšený charitativním koncertem České filharmonie, který měl vynikající úroveň a na němž se vybralo přes sedm milionů korun. Pokud vím, tak 25. dubna se chystá další.

Oceňuji nejen velké akce, ale i hojné streamování menších souborů a jednotlivců na sociálních sítích, z nichž některá jsou velmi zdařilá. Rodí se dobré nápady, jako třeba autokina, která jsme dosud znali spíš z amerických filmů. Vím, že nejspíš nevytrhnou filmový průmysl, ale je to nápad, který se strefil do této doby, a jistě je víc věcí, které ještě lze vymyslet.

Takže věřím, že i letošní léto, byť možná bez festivalů, bez kultury zcela nebude a že najdeme způsob, jak jí pomoci přežít.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Seznam.cz zavádí tlačítko Líbí se

Dejte redakci i ostatním čtenářům vědět, jaký obsah stojí za přečtení.

Články s nejvyšším počtem Líbí se se budou častěji zobrazovat na hlavní stránce Seznamu a přečte si je více lidí. Nikomu tak neuniknou zajímavé zprávy.

Reklama

Výběr článků