Článek
Jaké je pozadí vzniku skladby TěsněVedleSebe?
Tahle písnička byla na stole poměrně dlouho. Prošla asi osmi verzemi, než jsme dospěli k finálnímu tvaru a textu. Ten napsal Jirka Macháček loni, když byl s covidem-19 v izolaci na hausbótu. Pojal ho jako svou touhu a vzpomínku, jaké by to bylo, kdyby…
V mezičase jsme skládali jiné písně, ale k této jsme se po čase vrátili. Řekli jsme si, že pokud ji máme dodělat, pak jedině teď, protože nastala její chvíle.
Je-li to písnička o touze po něčem, co nyní není možné prožívat, jde o výpověď celé kapely?
Samozřejmě. Dokonce mám pocit, že je to touha každého aktivního muzikanta. Všichni, které jsem během covidové doby potkal, říkají, že jim hraní strašně chybí, a přejí si, aby se mohli vrátit na pódia, protože izolace je takříkajíc zabíjí. Ta písnička je naprosto autentická, upřímná.
Mig 21 má videoklip k písni o touze po lidském doteku
Vy jste si v izolaci zahráli alespoň několik online koncertů.
Ano, ale bylo jich poskrovnu. Hráli jsme loni na podzim z Lucerna Music Baru v Praze, s orchestrem a baletkou jsme vystoupili na akci Národ sobě – kultura tobě v pražském Národním divadle.
V březnu jsme měli hrát v Londýně, ale to bylo samozřejmě zrušené, a tak jsme znovu z Lucerna Music Baru odehráli online vystoupení speciálně pro Londýn. Pak jsme vystoupili na Žižkovské věži v Praze na online Spring festivalu. Hráli jsme i v testovacím hangáru leteckých turbovrtulových motorů v Hradci Králové online pro ČVUT.
Z online koncertů se stala covidová móda. Myslíte si, že mají šanci přežít i do doby, kdy už se bude hrát normálně naživo pro lidi?
Mohu mluvit jenom za sebe. Pro mě to není nic, v čem bych chtěl pokračovat. Pro kapelu je obtížné komunikovat do prázdna, respektive do objektivu kamery. Pro mě jako neherce je to navíc i dost nepřirozené. Má herecká kariéra začala i skončila v mých dvanácti letech rolí žáka Tomáše v děsivém normalizačním filmu Vojtěcha Trapla Velké přání.
Neumím si jen tak představit, že někde za tím objektivem někdo je, když vidím jenom kameramana, a toho vlastně nevidím, protože je za tím objektivem.
Váš zpěvák Jirka Macháček to asi jako herec zvládl lépe.
Podstatně lépe, je v tom fantastický. Umí to.
Složili jste během pandemické doby i jiné písničky na to téma?
Ne, vznikla jenom jedna, kterou jsme zveřejnili. Všechny ostatní se snaží probouzet naději. Jsou o lásce, ne o covidu.
Jak jste jako členové kapely v posledních měsících komunikovali?
Pracujeme obvykle korespondenční metodou. Já napíšu písničku, jejíž pěveckou linku opatřím citoslovci la-la-la. Pak ji pošlu našemu zpěvákovi Jirkovi Macháčkovi, který k ní napíše text. Potom to mailem všichni konzultujeme.
Izolace a karantény jsme trávili na chalupách a jiných místech. Celá kapela se sešla u našeho klávesisty a trumpetisty Pavla Hrdličky na půdě při natáčení klipu k písničce Hej, kámo. Sem tam jsme měli zkoušku, ale jinak jsme rozdělení.
Kapela Mig 21 v klipu k písni Hej kámo! nahradila striptérky
Své zatím poslední řadové album jste vydali v roce 2014, jmenuje se Album. Jak bude vypadat nová deska?
Bude obsahovat nové písně plus ty, které vznikly od roku 2014 a ještě na žádném nosiči nevyšly.
Kdy bude na trhu?
Do konce června bychom ji měli mít nahranou. Potom přijdou na řadu finalizace, například práce na obalu a mastering, a vyjít by měla na podzim letošního roku. Z větší části na vinylu.
Jak se bude jmenovat?
To je ještě tajné.
Svá první tři alba jste vydali od roku 2001 během tří let. Na čtvrté řadové jste pak nechali fanoušky čekat deset let. Proč jste tak ubrali na intenzitě?
Na začátku jsme měli jasně vydavatelskou smlouvu na pět let, během nichž musely vzniknout tři řadové desky plus jedna bestofka s bonusem. To jsme splnili, protože bestofka vyšla v roce 2007. Byli jsme z toho potom trochu vyčerpaní a nechtěli jsme chrlit desky jenom kvůli tomu, abychom něco vydali.
V roce 2009 jsme nicméně vydali cédéčko a DVD s Lelek Orchestra, v mezičase jsme natáčeli klipy, a hlavně jsme zjišťovali, kdo jsme, kam kráčíme a co chceme dělat v době, kdy nás už nikdo k ničemu nenutí.
K čemu jste došli?
K ničemu zásadně novému. Potvrdili jsme si, že se chceme dál ubírat stejnou cestou. K tomu stavu jsme si ale potřebovali dojít. Navíc jsme v mezičase zkusili vejít do hudebních uliček, které se ukázaly být slepými, a my pochopili, že jimi jít nemůžeme. Museli jsme si na to ale sáhnout. Kromě toho měl každý z nás spoustu vedlejších projektů.
Který úkrok do jiné hudební uličky byl lichý?
Například písnička Na světě rád. Chtěli jsme udělat barovou swingovku, kterou natočilo jazzové trio a my k ní nahráli jenom zpěvy. Měla to být zajímavost, ale ukázalo se, že to žádná zajímavost není, a že když za tím od začátku není celá kapela, nemá to aspekty, které by to mít mělo.
Jaký moment byl pro existenci Migu 21 v kladném smyslu důležitý?
Rozhodující bylo, že jsme se spolu naučili komunikovat. To, jestli jsou schopni se jednotliví členové jakékoli skupiny domluvit, je základní devíza, která v našem případě ve výsledku vysílá ven vtip a lehkost. Je klíčové, aby každý člen kapely pochopil, o čem ten druhý mluví.
Jsou teď v Migu 21 vztahy ideální?
Ano, jsou skvělé.
V loňském roce od vás odešel baskytarista Adam Stivín. Proč jste se rozloučili?
Adam u nás byl od roku 2013. Užili jsme si krásných sedm let a potom jsme se dohodli, že se naše cesty rozdělí. Rozešli jsme se v lásce. Od ledna letošního roku s námi na baskytaru hraje Rasťo Uhrík.
Může se vám hodit na Zboží.cz: