Článek
Garbarek se poprvé v Praze představil už v roce 1966, kdy doprovázel norskou zpěvačku Karin Korgovou, protože hrál i na její druhé desce Jazz Moments. U Korgové hrálo více slavných jazzmanů, jako kytarista Terje Rypdal, Don Ellis, Paul Bley nebo John Surman a Archie Shepp, většinou hráči ovlivnění free jazzem. Tomu se zpočátku věnoval i Garbarek, jak ukazují jeho raná alba Esoteric Circle a zejména Afric Pepperbird, kde účinkoval výkvět norského jazzu představovaný Rypdalem a basistou Arildem Andersenem, nebo dlouhodobá spolupráce s pianistou Keithem Jarrettem.
Tuto desku vydala mnichovská značka ECM, s níž je spojen Garbarek po celou kariéru a kde prodělal i největší proměnu, když od divokého free jazzu přešel ke kontemplativnějšímu komornímu jazzu, jaký nabídlo album Triptykon z roku 1973, kde se objevily i folklorní názvuky, nebo Witchi-Tai-To s Bobo Stensonem či temné Dis s kytaristou Ralphem Townerem.
V osmdesátých letech Garbarek rozšířil okruh svých spolupracovníků, když natočil album Eventyr s kytaristou Johnem Abercombiem a perkusionistou Nanou Vasconcelosem a Wayfarer s kytaristou Billem Frisselem a basistou Eberhardem Weberem, které naznačovalo trend ECM spojovat muzikanty z různých zemí a okruhů. To bylo patrné na desce Song for Everyone indického houslisty L. Shankara, na níž hrál.
Tento trend se naplno ukázal v devadesátých letech, kdy nahrál album Ragas and Sagas s významným pákistánským klasickým zpěvákem Fatehem Ali Khanem, nebo album Madar s Anouarem Brahemem a Shaukatem Hussainem
Vyvrcholením těchto snah bylo album Officium z roku 1993, které natočil s vokálním souborem Hilliard Ensemble, který se zaměřuje na ranou hudbu. Spolupráce pokračovala na albu Mnemosyne z roku 1999 a Officium Novum z roku 2010. Officium představil dvakrát v Praze, podruhé v roce 2010 v na Vítkově.
V roce 2013 zahrál na Hradě v triu s kontrabasistou Miroslavem Vitoušem a bubeníkem Trilokem Gurtu. V roce 2008 byl jednou z hvězd festivalu Colours of Ostrava.
Může se vám hodit na Firmy.cz: