Hlavní obsah

Milan Býček: U Milovic jsem stavěl celou ruskou vesnici, včetně roubeného kostela

Jeho práci určitě znáte. Jeho tvář spíš ne. Při natáčení se řadí k mužům a ženám v „pozadí“, bez nichž by ale skvělé filmy či seriály nevznikaly. Milan Býček (58) patří k nejvytíženějším českým filmovým architektům, scénografům. Na Českých lvech bude usilovat o dalšího Českého lva, v kategorii nejlepší scénografie/výprava. Nominaci získal za snímek Kryštof.

Foto: Milan Malíček, Právo

V Rudolfinu se v sobotu 4. března 2017 udělovaly ceny České filmové a televizní akademie Český lev. Na snímku cenu za nejlepší scénografii získal Milan Býček za Masaryka, cenu předávala herečka Jana Plodková.

Článek

Jak se absolvent Vysokého učení technického v Brně dostane k filmu?

Já o práci filmového architekta začal snít už na gymnáziu. Rád jsem chodil do kina, pod vlivem profesorky češtiny i na klubová představení. Můj otec byl stavitel, děda tesař, já inklinoval od mládí ke stavebnictví, kde jsem trávil všechny studentské brigády. Práce filmového architekta se mi jevila jako dobré skloubení těchto oborů.

Foto: CinemArt

Josef Trojan ve filmu Šarlatán. I na něm se Milan Býček spolupodílel.

A již na studiích jsem si všímal v titulcích jmen architektů podepsaných pod filmy, které se mi líbily. Mezi ně patřil arch. Zbyněk Hloch, kterému jsem měl možnost na začátku pracovní kariéry dělat tři roky asistenta a něco se přiučit. Na VUT jsem pak vystudoval obor architektura.

Kdybych vás mohla poprosit, máte nějakou definici pro laiky, neznalé, co dělá architekt v televizi / ve filmu?

Práce architekta obnáší úzkou spolupráci s režisérem a kameramanem filmu. Po přečtení scénáře napomáhá určit výtvarnou koncepci filmu, která má především podpořit emoce, jež chce film vyvolat u diváků. Řeší vlastně vše, co se děje ve filmu za herci. Pro představu je to například určení celkové barevné koncepce až po lžičku na kávu položenou na stole. Každý detail ve scéně má svůj význam. Zodpovídá za to, aby jeho práce podpořila emotivní vyznění filmu. Zároveň řeší také technickou a ekonomickou stránku.

Aby to nestálo moc?

Například když má podle scénáře vrah propadnout stropem, tak se musí postavit takový strop, aby působil reálně a bylo možné jím propadnout. Pak se ještě řeší ekonomická stránka věci, která často ovlivní i samotný scénář. Protože stavět strop by bylo drahé, příběh se musí upravit, na doporučení architekta najít třeba levnější řešení.

Foto: CinemArt

V titulcích komedie Přes prsty, na níž rovněž pracoval.

Úkolem architekta je také navrhnout dekorace stavěné v ateliéru. Zajistit ve spolupráci s výpravou vybavení nábytkem a rekvizitami odpovídajícími době, ve které se příběh odehrává.

Tohle vše patří k vaší práci nyní. Ovšem v srpnu 1989 jste začal pracovat na Barrandově jako třetí asistent. Ten dělá co?

Do 1989 byly ve Filmovém studiu Barrandov takové manuály karierních postupů. Když jsem tehdy nastupoval do zaměstnaneckého poměru, tak jsem měl v zápočtovém listě napsáno, asistent architekta 3. kategorie. Tím měl být každý adept dva až tři roky, poté postoupil o kategorii výš, a pak teprve se mohl stát samostatným architektem.

Foto: Profimedia.cz

Z filmu Obsluhoval jsem anglického krále, který byl natočen podle předlohy Bohumila Hrabala.

Po revoluci to přestalo naštěstí platit. Díky tomu jsem měl příležitost dělat první samostatnou práci v roce 1993, když mě oslovil Jiří Menzel na film Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina, kde jsem měl možnost postavit u Milovic celou ruskou vesnici, včetně roubeného kostela.

Spočítáte, kolikrát jste projel Česko, abyste našel tu nejlepší lokaci?

Nepočítal jsem to, ale najezdil jsem toho dost. Dříve opravdu reálné lokace vyhledával a objížděl architekt třeba s pomocným režisérem. Nejvíce jsem toho najel asi kvůli filmům Želary a Obsluhoval jsem anglického krále. Zhruba před 20 lety se objevila nová funkce u filmu, tzv. lokační manažer.

RECENZE: Film Kryštof je o zlé době a divném chlapci

Film

Existují specializované firmy, které vyhledávají filmové lokace a díky dlouholetým zkušenostem mají obsáhlé archivy. Takže tvůrčí práce pro mě začíná u nich u počítače. Ale tyto archivy se musí často aktualizovat, protože lokace se mění, zejména ubývá míst, kde se dají točit dobové filmy. Také pomáhají regionální filmové kanceláře.

Předpokládám, že podobně jako prostředí kolem nás se mění i lokace. Jaký film se u nás, podle vás, točí nejlíp?

Myslím, že to nelze posuzovat, vždy záleží na scénáři a pestrosti motivů, ale jak už jsem zmínil, lokací pro dobové filmy ubývá. Snad jedině ty středověké památky neubývají a bývají dobově zakonzervovány.

Jak dlouho průměrně trvá, než se připraví z vaší strany, byť jediný projekt?

Architekt se k přípravě filmu dostává ve velmi časné fázi už při čtení literárního scénáře. Jeho konstruktivní připomínky a nápady spolu s výběrem reálných lokací a s navrhovanými stavbami v ateliéru mohou zpětně velmi ovlivnit úpravy scénáře do definitivní podoby.

Foto: Cinemart

U komplikovanějších projektů tento vývoj k realizaci trvá tak dva roky, někdy i víc.

A je rozdíl, zda pracujete tzv. pro kina, či pro televizi?

Způsob práce na projektech pro kino a televizi je principiálně stejný. I v televizi je díky moderním technologiím vidět každý detail, takže se důkladná péče musí věnovat i televizním projektům.

Foto: ČFTA

Filmový architekt, scénograf Milan Býček

Některé mají i daleko větší rozpočet než filmy do kin. Bohužel některé filmy produkované pro kina neobstojí ve srovnání s TV projekty.

Za svou práci jste opakovaně získával nominace na Českého lva, několik jste jich i proměnil (Masaryk, Hořící keř). Kde sošky máte?

Je to asi klišé, ale sošky lvů mám na krbové římse ještě ve společnosti sošky porcelánového tygra, kterého jsem dostal kdysi k narozeninám od pravidelných spolustolovníků z pivnice U Zlatého tygra.

Není vám někdy líto, že na rozdíl od herců nejste vidět, že vás lidé nepoznávají?

Není mi to líto. Párkrát jsem se mihnul i před kamerou, ale hned zpátky. Každý by se měl držet toho svého.

Poslední nominaci jste získal za film Kryštof. Vznikal v tzv. době covidové. Podobně jako projekt, který bude mít letos premiéru v České televizi Pozadí událostí. Jak odlišná byla práce v téhle době od té z „minulosti“?

Film Kryštof byl celý natočen ještě v roce 2019, v tzv. době předcovidové, takže samotné natáčení covid neovlivnil. Jak ovlivnil dokončovací a postprodukční práce, to já osobně nevím.

Foto: Petr Hloušek, Právo

V pražském Rudolfinu byly v sobotu 22. února 2014 slavnostně předány filmové ceny Český Lev. Na snímku Milan Býček, cenu získal za Hořící keř (2013).

A Pozadí událostí? To bylo natáčeno zhruba před rokem, v čase poměrně masivní nákazy, proto natáčení ovlivněno bylo, stejně jako všechna natáčení doposud. Pravidelně se testovalo a také se na výsledky muselo reagovat, a tudíž musel být štáb ve střehu, aby byl schopný rychle reagovat.

Jste dvorním architektem/scénografem Jana Hřebejka. Vezmete od něj jakoukoli práci?

Nenazval bych to dvorním architektem. Honza spolupracuje i s jinými scénografy a shodou příznivých náhod jsem mohl s ním spolupracovat na více filmových a televizních projektech, za což jsem rád, stejně jako za eventuální nabídky v budoucnu.

Milan Býček a jeho filmografie

  • 2023 Kafka
  • 2022 Prezidentka, Srdce na dlani
  • 2021 Kryštof, Večírek
  • 2020 3Bobule, Šarlatán
  • 2019 Přes prsty, Skleněný pokoj, Ženy v běhu
  • 2018 Tátova volha
  • 2017 Bajkeři, Milada
  • 2016 Bezva ženská na krku, Masaryk
  • 2015 Jen my víme kde
  • 2014 Dědictví aneb Kurvaseneříká, Pohádkář
  • 2013 Hořící keř (TV film)
  • 2012 Martin a Venuše, Odpad město smrt, Signál, Svatá čtveřice
  • 2011 Muži v naději, Nevinnost
  • 2010 Občanský průkaz, Ženy v pokušení
  • 2009 Kawasakiho růže
  • 2008 BrainStorm (TV film)
  • 2006 Obsluhoval jsem anglického krále
  • 2004 Mistři, Non Plus Ultras
  • 2003 Želary
  • 2002 Rok ďábla
  • 2000 Cesta z města, Musíme si pomáhat, Oběti a vrazi
  • 1999 Hanele, Pelíšky
  • 1998 Jezerní královna
  • 1997 Báječná léta pod psa
  • 1995 Cesta peklem
  • 1994 Jak si zasloužit princeznu
  • 1993 Život a neobyčejná dobrodružství vojáka Ivana Čonkina

Zdroj: ČSFD.cz

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám