Hlavní obsah

Přátelé a obdivovatelé Arnošta Lustiga uctili jeho památku

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Praha

Přátelé a obdivovatelé Arnošta Lustiga, literáti i politici v úterý na Novém židovském hřbitově uctili památku spisovatele, který zemřel v sobotu ve věku 84 let. Vzpomínkového setkání se zúčastnili členové pražské židovské obce i Lustigovi přátelé z Izraele. Lidé zcela zaplnili obřadní síň vyzdobenou věnci a květinami, na čestném místě se nacházel věnec od bývalého prezidenta Václava Havla.

Článek

Přišel expředseda Senátu Přemysl Sobotka a ministr kultury Jiří Besser. Oba, shodou okolností lékaři, zasahovali při zranění fotografa, na kterého spadl na hřbitově náhrobek. [celá zpráva]

Prezidentskou kancelář zastoupil Jiří Weigl.

Pohřeb se konal na Novém židovském hřbitově ve Strašnicích už v pondělí, rodina se s Arnoštem Lustigem rozloučila v úzkém okruhu bez hostů. Dnes hrob zasypali květinami spisovatelovi přátelé a za zemřelého se pomodlili, přišly jich stovky.

Pietu organizovalo Centrum Franze Kafky. Lustig i Kafka odpočívají na stejném hřbitově. Spolu s nimi tam jsou pohřbeni i další židovští spisovatelé například Max Brod, Jiří Orten či Ota Pavel.

Foto: Petr Horník, Právo

Poslední rozloučení se spisovatelem Arnoštem Lustigem

Při úterním smutečním setkání zazněly vzpomínky dlouholetých Lustigových přátel. Na spisovatele vzpomněl mimo jiné literární historik Vladimír Karfík, který objevil v 50. letech spisovatelův talent. I ti, na něž nezbyl čas v oficiální části slavnosti, se dělili o své vzpomínky s ostatními. Nejčastěji mluvili o Lustigově oblíbeném pozdravu "Ty bejku", o jeho vitalitě a smyslu pro humor.

Další příležitost k uctění Lustigovy památky bude v sobotu 5. března. Dcera Eva a syn Josef spolu s Židovskou obcí v Praze pozvali zájemce k modlitbě za zemřelého na sobotní odpoledne do Španělské synagogy.

Arnošt Lustig se narodil v Praze 21. prosince 1926. Jako dospívající prošel ghettem v Terezíně a koncentračními tábory v Osvětimi a Buchenwaldu. Zážitky z té doby představují těžiště jeho tvorby. Hrůzy holokaustu ztvárnil v povídkových souborech a novelách, z nichž nejznámější jsou Démanty noci, Dita Saxová a Kateřina Horowitzová.

Po válce vystudoval novinařinu a pracoval v několika denících a rozhlase; mimo jiné byl i zpravodajem z izraelsko-arabské války. Poté pracoval jako reportér a režisér Československého rozhlasu, redaktor týdeníku Mladý svět a scenárista na Barrandově. V roce 1968 emigroval. Nejprve žil krátce v Izraeli, potom v Jugoslávii a od roku 1970 v USA. Do Česka se vracel pravidelně v posledních dvaceti letech. S rakovinou mízních uzlin bojoval pět let.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám