Článek
„Soud dospěl k závěru, že pan obžalovaný tím svým výrokem zpochybňoval nacistické genocidium,“ uvedla soudkyně Helena Strnadová a podotkla, že pokud by pouze kritizoval rozhodnutí vlády o odkupu pozemku, pak by slovní spojení „neexistující pseudokoncentrák“ vůbec používat nemusel.
Roznerova obhajoba, že jen kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády odkoupit za zhruba 451 milionů korun vepřín stojící u pietního místa v Letech, podle ní v kontextu nemůže obstát.
„Soud takové obhajobě neuvěřil a shledal ji účelovou. Pokud by chtěl kritizovat nepřiměřeně vysokou cenu, mohl hovořit pouze o ceně, o suchých ekonomických faktech. On to ale neudělal a šel dál a zmínil historické souvislosti místa, přitom zcela zjevně nemusel a nic ho k tomu nenutilo,“ řekla soudkyně.
Nechtěl jsem zpochybňovat nějakej holocaust, pronesl Rozner u soudu
Rozner se hájil také tím, že v době, kdy výrok pronesl, tábor už fakticky neexistoval, a proto použil slovo „neexistující“. V tomto ohledu musel soud přistoupit k zásadě in dubio pro reo (v pochybnostech ve prospěch obviněného - pozn. red.) a Roznera tak neodsoudil za popírání holocaustu, ale „jen“ za zpochybňování.
Rozner se dále hájil tím, že oficiálně tábor v Letech nebyl koncentračním táborem, soud v tom ale nepřesvědčil. „Vznik tábora byl řízen nacistickou okupační mocí, byl to výsledek snahy o usazení a izolaci cikánského obyvatelstva. Lety byly nástrojem přípravy genocidy. Je nepopiratelné, že cikánské tábory jsou s genocidou bezprostředně spjaty. A nepodstatné, jak se ten tábor nazýval,“ uvedla Strnadová s odkazem na znalecké posudky.
„Jednání pana obžalovaného vykazuje vyšší společenskou škodlivost, jednání se dopustil jako ústavní činitel, jako poslanec, který velmi dobře ví, že má daleko snazší přístup k médiím a jeho vyjádření jsou způsobilá ovlivnit veřejné mínění. A jako na takového je třeba na něj klást vyšší míru zodpovědnosti,“ uvedla soudkyně a doplnila, že trest je uložený na samé spodní hranici zákonné trestní sazby, která činí šest měsíců až tři roky.
Je třeba nastavit limity toho, co se ve společnosti neříká, míní právnička
„Ano, nejsem takový odborník na kulturu jako třeba pan exministr Daniel Herman, ale bezesporu bych nikdy nevyhodil z okna půl miliardy za likvidaci fungující firmy kvůli neexistujícímu pseudokoncentráku,“ prohlásil v prosinci 2017 Rozner na konferenci SPD.
Tábor v Letech během druhé světové války fungoval jako trestní pracovní tábor a posléze i jako sběrný tábor. Chvíli nato se pak stal tzv. cikánským táborem.
Rozner u soudu označil svůj výrok za nešťastný. Zároveň také uvedl, že výrokem kritizoval rozhodnutí tehdejší vlády o odkupu pozemku.
„Pan obžalovaný pouze projevil politický nesouhlas s likvidací klíčového zaměstnavatele v regionu,“ upřesnil Roznerův obhájce Pavel Martiník. „Slovo ‚neexistující‘ mělo vyjádřit fakt, že tento tábor v té době již fakticky neexistoval,“ zopakoval také a navrhl svého klienta zprostit obžaloby.
„Nepopírám a nezlehčuji romský holocaust a nikdy jsem neučinil žádný výrok v úmyslu jej popírat nebo zlehčovat,“ prohlásil na závěr Rozner.
Exposlanec Rozner má za výrok o neexistujícím pseudokoncentráku na krku obžalobu
S tím nesouhlasil státní zástupce Michal Bušek. „Ten výrok je stejný, jako kdyby mluvil o ‚neexistujícím pseudokoncentráku‘ Terezín nebo Buchenwald,“ uvedl.
Doplnil, že výrok padl na sjezdu SPD, strany, která „pracuje s předsudečnou nenávistí, tématy pravicových extremistů“. Bušek připomněl xenofobní výroky předsedy SPD Tomia Okamury, který se podle žalobce také uchyloval k anticiganistickým vyjádřením.
„Jednalo se o připravený projev, nikoliv o bezmyšlenkové plácnutí na ulici nebo v restauračním zařízení,“ podotkl Bušek. Rozner jím podle něj vychází vstříc anitciganistickým náladám.
„Takové výroky testují odolnost a toleranci veřejnosti a státu, co ještě projde, a domnívám se, že by to projít nemělo,“ uzavřel Bušek s tím, že účelem výroku bylo zlehčování utrpení osob, které v průběhu holocaustu byly zasaženy, v tomto případě z řad romského etnika.