Hlavní obsah
Psy stržená srna v Krkonoších. Foto: KRNAP

Volně pobíhající psi útočí v horách na srny a kolouchy

Nebývalé množství srn a kolouchů letos v Krkonoších zabili volně vypuštění psi. Zimu v Krkonoších běžně nepřežije nepatrný zlomek z možná osmi set kusů srnčí zvěře. Koncem zimy ochranáři ze Správy Krkonošského národního parku (KRNAP) počítají ztráty na desítky.

Psy stržená srna v Krkonoších. Foto: KRNAP
Volně pobíhající psi útočí v horách na srny a kolouchy

Počty psy stržených zvířat strážce přírody zaskočily, ne-li přímo vyděsily.

„Úhyny zvířat během zimy pravidelně sledujeme. Obvykle jde o jednotlivé kusy. Již nyní lze hovořit o vyšších desítkách kusů, a to nejkritičtější období roku z hlediska přežití zvěře máme před sebou,“ uvedl mluvčí Správy KRNAP Radek Drahný.

Zkázu podobného rozsahu v krkonošských lesích nepamatují ani nejdéle sloužící lesníci. „Dosud nikdy v minulosti jsme v zimním období neregistrovali tolik úhynů srnčí zvěře jako letos,“ doplnil náměstek ředitele Správy KRNAP Václav Jansa.

Vinu na značné devastaci srnčí populace přičítají ochranáři enormnímu nárůstu turistů. Lidé, jimž covidový lockdown omezil volnočasové aktivity, si jezdí do hor posilovat imunitu a berou s sebou i leckdy nevychované psy. Čtyřnohé svěřence přitom majitelé často nechávají s minimálním dozorem volně pobíhat po národním parku.

Turisté v doprovodu psů chodí do krkonošských lesů v jakoukoliv denní i noční hodinu, kdy zvířata ve vysilujícím zimním období vyžadují klid na nezbytný odpočinek. Pes tvrdými podmínkami vysílenou srnu snadno uštve k smrti nebo rovnou zahryzne.

„Lidé nerespektují přirozené zákony přírody, kam chodí ve dne v noci nezřídka za nepřeslechnutelného rámusu,“ vylíčil Drahný.

Útok vlků, kteří občas z tradičních vlčích teritorií proniknou do Krkonoš, ochranáři jednoznačně vylučují. „Charakter zranění zabitých srn neodpovídá žádnému z divoce žijících predátorů, jako jsou vlci nebo rysi,“ tvrdí Drahný.

Pejskaři mohou v českých Krkonoších na rozdíl od polské strany nechat psy prakticky bez omezení volně pobíhat po horské přírodě. „Zákon na polské straně parku určuje mít psa vždy na vodítku. Nestačí mít psy takzvaně pod povelem,“ cituje Drahný.

Úprava zákona, jež by omezovala práva majitelů psů, jichž jenom po cestě na Sněžku leckdy navolno běhají celé smečky, by podle ochranářů v Česku neměla šanci na úspěch. Pohyb psů a dalších domestikovaných šelem příliš neomezuje ani nedávná novela zákona o ochraně přírody a krajiny.

„Iniciovat úpravu zákona nás napadlo mnohokrát. Chovatelů psů je však tolik, že něco podobného by bylo neprosaditelné. Jediným předpisem, který to rámcově upravuje, je zákon o myslivosti, který říká, že pes se může v přírodě pohybovat pod přímým vlivem svého pána,“ přiblížil Jansa, podle něhož je legislativně značně složité loveckými pudy zdivočelého psa v lese odstřelit.

„Kompetentní je k tomu pouze speciálně vyškolená myslivecká stráž, a to za jasně daných podmínek, do nichž navíc nespadají lovecká a služební plemena,“ upřesnil Jansa. Důsledky letošní devastace populace krkonošské srnčí zvěře se projeví o několik let později.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků