Článek
Spor se začal psát už před šesti lety. Klientky a budoucí klientky porodní asistentky chtěly vystupovat u soudu jako tzv. osoby zúčastněné na řízení s tím, že rozhodnutí zasahuje do jejich práv. Dokazovaly, že péče komunitní porodní asistentky je zcela bezpečná pro dítě a lepší pro matku. Tím, že porodní asistentka nemůže vést porod u nich doma, je prý zasaženo jejich právo na soukromý a rodinný život v podobě znemožnění místa porodu. Soudy je ale odmítly ke sporu přivzít.
Znalců z kauzy Kramný se nezastal ani Ústavní soud
Senát ÚS se soudkyní zpravodajkou Kateřinou Šimáčkovou naznal, že justice svým odmítavým přístupem pochybila, neboť kde jinde by měly ženy mít právo se vyjádřit než ve sporu, který se tomu přímo věnuje.
„Právo ženy rodit ve vlastním prostředí sice není zákonem omezeno, ale hodlá-li žena pro takový porod využít odborné péče porodní asistentky, narazí na to, že dle platné právní úpravy žádné asistentce nelze takové oprávnění udělit a že za vedení porodu v domácích podmínkách asistentkám hrozí citelné sankce. Klientky a budoucí klientka porodní asistentky se v tomto případě nedomáhaly práva mít zajištěnou péči porodní asistentky při domácím porodu. Domáhaly se však svého práva předložit soudům argumenty, proč by takové právo měly mít,“ upozornila Šimáčková.
Po brutálním napadení mladík ochrnul. Pachatelé u Ústavního soudu zastání nenašli
„Pokud stát znemožní ženě, která se rozhodne pro porod v domácím prostředí, jehož náklady je připravena nést, využít asistence odborníka, který je kvalifikovaný rozpoznat případné potíže, takový postup státu má potenciál zasáhnout do jejího práva na ochranu soukromého života, tělesnou integritu a péči o zdraví a práva jejího dítěte na tělesnou integritu a péči o zdraví,“ vysvětlila Šimáčková.
Spor o právo vyjádřit se u soudu
ÚS upozornil, že klientky porodní asistentky neměly nikde šanci své argumenty přednést. Když u správního soudu podaly žaloby na nezákonný zásah s tím, že u nich v kraji není žádná porodní asistentka s oprávněním vést porody doma, byly odmítnuty s tím, že to nezasahuje do jejich práv. Když podaly žaloby po porodu, znovu neuspěly, neboť žaloby byly odmítnuty jako opožděné.
„Předmětem sporu u ÚS tak nebylo, zda je skutečně zásahem do práv stěžovatelek to, že v domácím prostředí porodí bez zdravotní asistence, ale to, zda mají mít možnost se k tomuto nastavení systému vyjádřit v soudním řízení týkajícím se oprávnění porodní asistentky poskytovat tuto zdravotní službu,“ dodala Šimáčková.