Článek
Illert, který žije v německé Geře, se na čtvrteční rozsudek do Českých Budějovic nedostavil kvůli zdravotní indispozici. Rozsudek tak okomentoval jeho advokát Lubomír Müller. „Rozsudek znamená pro pana Illerta morální satisfakci, protože během vyšetřování, když byl v Československu vězněn, byl označován jako terorista a fašista. Tuto nálepku z něj sňalo právě až dnešní rozhodnutí o soudní rehabilitaci,“ vysvětlil Müller.
Strakonický soud napravil křivdu z padesátých let, rehabilitoval uvězněnou statkářku
Illert se pokusil neúspěšně uprchnout z NDR celkem třikrát. Poprvé to bylo v roce 1969 a dále v roce 1970. Také proto jej pronásledovala tamní státní bezpečnost. V roce 1988 byl cílem Illertovy cesty Mnichov ve Spolkové republice Německo, kde žil jeho otec. Rozhodl se, že se tam dostane přes Československo a Rakousko.
Na konci září se proto ještě s kamarádem vydali trabantem do Čech. V železářství v Borovanech si koupili nůžky na pletivo a jeli do Nových Hradů. Tam auto 22. září roku 1988 zanechali a vyrazili pěšky směrem na jih. Překonali rybník na loďce a dostali se i přes tři ploty, které prostříhali. Pak ovšem ušli asi padesát metrů a zadrželi je novohradští pohraničníci. „V Československu byl vězněn ve skandálně špinavé cele sedm dní. Pak jej letecky deportovali do NDR, kde zůstal ve vězení až do 17. listopadu následujícího roku,“ konstatoval Müller.
Advokát Lubomír Müller se vyjádřil k rozsudku, který rehabilitoval Hartiho Ericha Illerta.
Upozornil, že v Československu byla v té době nepřijatelná právní situace. „Na jedné straně bylo Československo vázáno mezinárodním paktem o občanských a politických právech z roku 1976, kde bylo garantováno, že lidé mohou opustit svobodně i svou vlastní zemi, a na druhé straně zde byl trestní postih pro ty, kteří bez povolení tuto zemi opustili,“ konstatoval Müller. Doplnil, že podobně se u českých a slovenských soudů podařilo rehabilitovat asi padesát bývalých občanů NDR.