Hlavní obsah

Fajád telefonoval z vazby nadmíru, zvláštní zacházení ale neměl, tvrdí dozorci

– Praha
Novinky, kub

Obchodník se zbraněmi Alí Fajád ve vazbě v roce 2015 telefonoval nad stanovené časové limity, nebylo to ale kvůli výhodám, které by mu dozorci poskytovali, vypověděli v úterý před soudem příslušníci vězeňské služby. Důvodem byly spíš technické problémy při jeho hovorech do zahraničí, které se často přerušovaly. Svědectví se týkala dvou dozorců obžalovaných ze zneužití pravomoci, jejichž případ projednává Městský soud v Praze.

Foto: Právo

Dozorci Petr Frumar (vlevo) a Roland Augustin u pražského městského soudu.

Článek

Obžaloba viní Petra Frumara (56) a Rolanda Augustina (45) ze zneužití pravomoci, podle spisu umožňovali vazebně stíhaným v letech 2015 a 2016 nepovolené telefonáty, brali si za to údajně cigarety. Frumar navíc podle obžaloby nabízel Fajádovi a jeho advokátovi, že v jejich případu může ovlivnit rozhodování na pražském vrchním soudu. Oba dozorci vinu odmítají.

Mezi zvýhodněnými lidmi ve vazbě byl podle obžaloby Libanonec Fajád, o jehož vydání tehdy usilovaly Spojené státy. Muž byl zadržen v Praze spolu s Chálidem Marabím a Faouzim Jaberem v dubnu 2014.

Rozvědka mi za milión dolarů slíbila pomoc, řekl prý policii Fajád

Krimi

Soud v úterý vyslechl jako svědky několik příslušníků vězeňské služby, kteří měli popsat systém povolování telefonických hovorů vazebně stíhaným a to, jaké měl Fajád za mřížemi postavení.

Všichni shodně uvedli, že na každý telefonát se vydávala zvlášť povolenka, v praxi se ale někdy zapisovalo na jeden doklad více hovorů, když měl obviněný třeba technické problémy se spojením a musel číslo vytáčet později znovu.

Fajáda verbovaly české tajné služby, ten je převezl

Domácí

Že by měl Fajád nějaké výhody, dozorci odmítli s tím, že to nebylo vzhledem k zavedenému systému ani možné. Někteří z nich ale zaznamenali, že Fajád telefonoval často a mnohdy překračoval povolený desetiminutový limit. „Trvalo to na můj vkus docela dlouho, ale to bylo celé, neřešila jsem to. Říkala jsem si, že vrchní dozorce asi ví, co dělá,“ popsala dozorkyně coby svědkyně.

Začátek hlavního líčení (1. listopadu 2019).Video: Právo

Kolem Fajádova případu se rozehrály hry tajných služeb. V Libanonu zmizela v červenci 2015 pětice Čechů, na svobodu se dostali v únoru 2016. V den, kdy se vraceli do vlasti, byl z české vazby propuštěn Fajád. Tehdejší ministr spravedlnosti Robert Pelikán totiž nevyhověl žádosti USA o jeho vydání, prý i s ohledem na zpravodajské informace.

Jeho vládní kolega, ministr obrany Martin Stropnický (ANO) poté potvrdil, že podmínkou propuštění unesených bylo to, aby Česko nevydalo Fajáda do USA. Libanonský soud muže později osvobodil.

Prioritou byly životy Čechů, bratr Fajádovi mobil nepůjčil, poodhalil kauzu Libanon Pelikán starší

Domácí

Další svědek v této souvislosti zmínil, že o Fajáda měly velký zájem české i americké tajné služby, jejichž pracovníci se dozorců často dotazovali na to, co Fajád dělá, komu volal a podobně.

Zpravodajci podle dozorce přímo do vězení nechodili, protože by existoval záznam o jejich výskytu, spíš si domlouvali s pracovníky věznice pracovní obědy. Zájem o Fajáda podle něj výrazně vzrostl po únosu pětice Čechů. „Byl to mazec,“ dodal bez dalších podrobností dozorce.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám