Hlavní obsah

Čeští vyjednavači chtěli po Libanonu úplatky za vydání Fajáda, náš osud je nezajímal, tvrdí unesení

– Praha
Právo, Radim Vaculík

Údajně hned několik týmů vyslaných českými úřady vyjednávalo o svobodě pro pětici Čechů, kteří byli uneseni v červenci 2015 v Libanonu. Do Česka se Češi vrátili až v únoru dalšího roku výměnou za propuštění Libanonce Alího Fajáda, agenta tamní vojenské tajné služby, z českého vězení, který měl být vydán do Spojených států amerických. Ten po návratu do vlasti strávil dalších pět měsíců ve vazbě. Propuštěn byl až v červenci 2016.

Foto: Dorian Hanuš, Právo

Alí Fajád u pražského soudu

Článek

Čtyři unesení nyní žalují český stát o čtyřicet miliónů korun. Jsou totiž přesvědčeni, že je české tajné služby mohly předem před rizikem únosu varovat. Navíc si myslí, že nemuseli strávit v zajetí tak dlouhou dobu. Předchozí žádosti o odškodnění české úřady zamítly.

Podle textu žaloby, kterou má Právo k dispozici a na kterou minulý týden upozornil server Seznam zprávy, si totiž jeden z vyjednávacích týmů řekl v říjnu 2015 o úplatek dva milióny dolarů (asi padesát miliónů korun). Za to měl být Fajád obratem propuštěn. Libanonská strana však požadavek Čechů odmítla a požádala o výměnu vyjednávacího týmu.

Každý z nich pro sebe požadoval dva milióny dolarů. Dokonce předali i číslo účtu v Polsku.
zdroj Práva

Chtěli prý šest miliónů dolarů

Žalobu podali jen čtyři z unesených, právník Jan Švarc, který zastupoval v Česku Fajáda a do Libanonu odjel jednat s jeho rodinou, překladatel Adam Homsi a dva regionální novináři z Jindřichova Hradce Miroslav Dobeš a Pavel Kofroň. Poslední z unesených, vojenský zpravodajec Martin Psík se k nim nepřipojil.

„Ten vyjednávací tým vůbec neřešil osud unesených Čechů. Zajímaly je jen peníze výměnou za Fajáda. Šlo o tři členy týmu, každý z nich pro sebe požadoval dva milióny dolarů. Dokonce předali i číslo účtu v Polsku, kam mají být ty úplatky zaslány,“ řekl Právu důvěryhodný zdroj seznámený s okolnostmi případu.

„Tento trestný čin je zcela jistě nesprávným úředním postupem, který zapříčinil velké prodloužení doby únosu žalobců,“ píše se v žalobě.

Možnou korupci při vyjednávání o propuštění Čechů podle zdroje Práva prověřuje i Národní centrála proti organizovanému zločinu. Dosud však nikoho neobvinila. O tom, že vyjednavači chtěli po únoscích peníze, se prý ještě v době zajetí dozvěděla i jmenovaná pětice Čechů.

„Únosci přišli za námi, oči navrch hlavy, že Čechy vůbec náš osud nezajímá, že chtějí jen peníze za Fajáda. A protože to, co nám průběžně říkali, se nakonec vždycky ukázalo jako pravdivé, nemám důvod nevěřit ani těmto slovům,“ řekl k tomu Právu jeden z pětice zajatých mužů, který si nepřál být jmenován.

K soudu ministři i tajné služby

Doplnil, že tutéž informaci nyní žalující čtveřice obdržela i po návratu do Česka od dvou na sobě nezávislých zdrojů. Švarc a spol. chtějí, aby u soudu svědčil pátý unesený Psík i čeští ministři zahraničí, vnitra a obrany. Vystoupit před soudem by podle nich měli i šéfové civilní rozvědky ÚZSI (Jiří Šašek), podřízené ministru vnitra, a vojenské rozvědky (Jan Beroun), podřízené ministru obrany.

Právě spory o nedostatečné předání informací mezi těmito dvěma bezpečnostními službami jsou dalším důvodem žaloby unesených Čechů.

Podle Švarce a jeho kolegů totiž ÚZSI obdržela poznatky o tom, že se v Libanonu chystá proti českým občanům odveta za zatčení Fajáda v České republice. „Civilní rozvědka věděla, že Vojenské zpravodajství po dohodě s Fajádem a jeho advokátem Švarcem chystá cestu do Libanonu (kde prý měl Psík jednat s tamní tajnou službou o osudu Čecha uneseného dříve v Libyi, pozn. red.) ... A přestože civilní rozvědka měla informaci o hrozícím nebezpečí, Vojenskému zpravodajství ji nesdělila, ač k tomu podle zákona o zpravodajských službách byla povinna,“ píše se v žalobě o náhradu nemajetkové újmy.

A její autoři mají jasno v tom, že kdyby vojenští zpravodajci indicie o možné hrozbě pro české občany v Libanonu obdrželi, k žádné cestě Psíka, Švarce ani zbylých tří mužů by nikdy nedošlo.

Výkupné za Češky v Pákistánu potvrdil Zeman

Dodnes není jasné, zda za ně Česko muselo platit i nějaké výkupné. V případě únosu dvou Češek Hany Humpálové a Antonie Chrástecké na jaře 2013 v Pákistánu se v minulosti objevila informace, že za jejich propuštění po dvou letech česká vláda uhradila šest miliónů dolarů (cca 150 miliónů korun).

Zdejší úřady to sice nejprve rezolutně popřely, zaplacení zmíněné částky pak ale připustil přímo prezident Miloš Zeman.

Reklama

Související témata:

Související články

Výběr článků

Načítám