Čeští studenti pitvají humanoida z Číny. Natočili jsme, co umí a jak vypadají jeho „střeva“

„Karla máme především proto, aby v Evropě vznikl tým expertů, kteří s touto technologií umějí pracovat. Byla by škoda pokrok nechat jen na Číně a Americe,“ vysvětluje Michael Kalista, předseda spolku České IT Akademie a učitel Smíchovské střední průmyslové školy.

Karel umí chodit, držet rovnováhu a stejně jako všichni humanoidní roboti Unitree má i předprogramované choreografie, díky kterým může tančit nebo předvádět bojové umění. Reálné využití těchto schopností je však minimální.

„Zatím se jedná o platformu, která umožní developerům si na ten systém zvyknout a začít objevovat, k čemu se dá využít,“ říká student Jan Simon Kubita. I když je mu teprve 20 let a letos ho čeká maturita, vývoj humanoidních robotů na Akademii už vede.

Šestičlenný tým vývojářů, od studentů po experty v oboru, má Karla v laboratoři třetí měsíc. Zhruba čtyřicetikilového humanoida podrobují technologickým pitvám, aby se dostali k jeho „střevům“, pochopili, jak je poskládaný, jak funguje, co robota ovládá či jaké komponenty by šlo nahradit v Evropě dostupnou alternativou.

I před kamerou Novinek položili aktuálně světově nejrozšířenější model humanoida na stůl, na kterém pitvy provádějí, a odšroubovali zadní kryt těla robota. „Tady vidíme jeho hlavní řídící počítač a jeho uživatelský počítač, které jsou zodpovědné za řízení robota a jeho interakci s prostředím,“ ukazuje Kubita na dvě oddělené vnitřní desky.

Jeho limity se však studenti nenechávají odradit, pracují na neuronové síti a v rámci virtuálních simulací učí Karla chytat objekty nebo se pohybovat ve světě, nekonečně komplexním. Podle Kubity je tento proces natolik komplikovaný, že běžné algoritmy využívané v industriální robotice nestačí. Místo toho podrobují Karla statisícům virtuálních let simulací.

Výstupem technologických pitev by mělo být i zjištění, jak tyto roboty využívat v prostředí, která jsou nebezpečná pro člověka, třeba v rámci integrovaného záchranného systému nebo náročného průmyslu. Humanoidy budeme v budoucnu potkávat třeba na recepcích, jako průvodce či dokonce učitele, odhaduje Kalista.

S novou technologií je spojená řada nejen technických, ale i bezpečnostních výzev, především v oblasti sledování a sběru dat. Tým Akademie například zjistil, že Karel pravidelně odesílá data ze svého systému i záznamy z kamer a mikrofonu na server v Číně.

Vysvětlují si to jako pokus Říše středu, jak zlepšit software, v jehož vývoji aktuálně zaostává za USA. Karel byl proto zdejšími odborníky speciálně upravený tak, aby s ním stále bylo možné komunikovat, ale aby se sám nebyl schopen připojit na veřejné sítě a data odesílat.

Česká IT Akademie se kromě humanoidních robotů věnuje i jiným oblastem informatiky. Jejich komunitu tvoří přes sto studentů napříč ČR, kteří se zabývají také navrhováním vlastních softwarů, hardwaru či nasazením umělé inteligence. Spolupracují s řadou firem i odborníků.