To netušili, že za volantem sedí postřelený muž a že se tváří v tvář potkají s vyšinutým vrahem, který přímo před nimi vpálí do hlavy své oběti ještě dvě rány jistoty. [celá zpráva]

KOMENTÁŘ DNE:

Jak probíhá Zemanova prezidentská nekampaň - se svoláním první schůze Sněmovny čekal až do nejzazšího možného termínu, vláda tak nejspíš požádá o důvěru až těsně před prvním kolem prezidentských voleb, píše Jiří Pehe. Čtěte zde >>

Dechberoucí výpověď svědků v případu vraždy obchodníka se starožitnostmi Jindřicha Lemona zazněla ve středu u Krajského soudu v Plzni, který sedmačtyřicetiletého Reného Čorňáka trpícího paranoidními bludy poslal do zabezpečovací detence.

Vypadalo to jako nehoda

„Jeli jsme z Chrástu do Plzně. Hned za Chrástem naproti osamělému domu stál mimo silnici nějaký džíp a čumák měl zapíchnutý v pangejtu. Zastavil jsem asi patnáct metrů za ním a společně s přítelkyní jsme k němu běželi v domnění, že se jedná o dopravní nehodu. Za volantem seděl muž ve zkroucené poloze, hlavu měl předkloněnou dolů a z obličeje mu kapala krev,“ citovala soudkyně z Žákova výslechu na policii. Okamžitě vzal telefon a volal záchranku.

„V tu dobu tam zastavilo další vozidlo a přišel k nám mladý kluk. Ptal se, co se stalo. Pak se vrátil ke svému autu pro lékárničku,“ pokračoval svědek. Mezitím si všiml, že z baráku přes silnici k nim přichází nějaký muž.

„Moc jsem ho neregistroval, stál asi metr za mnou a zeptal se mě, jestli dýchá. Pochopil jsem, že myslí toho muže za volantem. Odpověděl jsem mu, že nevím, že jsem volal sanitku. Jak jsem to dořekl, padly dvě rány,“ popisoval Žák další sled událostí.

Utíkali pryč

V tu chvíli mu bylo jasné, že střílí člověk stojící za ním. „Hned jsem cuknul od auta a začal utíkat pryč. Křičel jsem na přítelkyni, ať taky běží. Stála tam jako zařezaná, nakonec se také rozběhla. Stále jsem se ohlížel, zda nás střelec nepronásleduje,“ četla soudkyně další pasáž z Žákovy výpovědi.

Když se ozvala střelba, Tomáš Brantl právě hledal v kufru svého auta lékárničku.
„Byly to velmi hlasité rány, připomínaly mi výstřely. To mě vylekalo, otočil jsem se směrem k tomu bavoráku a viděl oba mladé lidi utíkat po poli směrem na Chrást. U okénka toho vozidla stál muž, kterého jsem tam dříve neregistroval. Pak se obrátil zády a odcházel směrem k tomu domu naproti,“ líčil svědek policistům. Všiml si, že v pravé ruce drží pistoli.

„Nevím, jestli střílel do auta nebo po těch dvou lidech. Jakmile jsem uviděl zbraň, rychle jsem naskočil do auta a vytočil tísňovou linku policie. Když zašel do domu, vrátil jsem se k tomu bavoráku. Muž za volantem měl na temeni hlavy další dvě díry,“ řekl do policejního protokolu Brantl.

Nikdy nezapomenou

Je jasné, že na minuty, kdy stáli vedle šílence, u kterého nevěděli, jestli neobrátí hlaveň proti nim, svědci nezapomenou do konce života.

„Takový zážitek musí každého člověka nějak poznamenat. Jak se s tím budou dál vyrovnávat, záleží na síle jejich osobnosti,“ shodli se oslovení psychologové.

Čorňák vypálil po Lemonovi celkem osm ran, pět kulek ho zasáhlo přímo do hlavy a krku. Neměl šanci přežít.

Vrah se poté skryl v domě u místa činu, kde bydlel a kde ho také zatkla policejní zásahová jednotka. Měl utkvělou představu, že Lemon, se kterým se znal 13 let, je napojen na mezinárodní teroristy a chce ho nechat zlikvidovat.