Článek
V současnosti neexistují a vzhledem k tomu, že pandemie vypukla teprve nedávno, ani nemohou existovat vědecké studie, které by podrobněji mapovaly dlouhodobé škody, které po sobě virus SARS-CoV-2 zanechá. Vědci a lékaři však varují před nárůstem pacientů se srdečními a plicními komplikacemi, které koronavirus způsobí. Tím by se koneckonců nelišil od jiných respiračních onemocnění, jako je třeba SARS či chřipka.
„To, co jsme viděli v nemocnicích, je špička ledovce,“ varuje profesor Roberto Pedretti, šéf kardiologie z Istituti Clinici Scientifici Maugeri, operátora soukromých nemocnic v italské Pavii. „Nyní se zaměřujeme na léčení pacientů s covidem-19 v akutní fázi. Musíme však brát v úvahu budoucí dopady viru na zdraví,“ uvedl Pedretti.
Část pacientů s Covid-19 má poškození mozku
Pedretti se obává, že nemocnice se v budoucnu budou muset potýkat s náporem pacientů, kteří prodělali covid-19 a kterým onemocnění razantně snížilo kapacitu plic a budou vyžadovat náročnou rehabilitaci.
Týká se to především pacientům, u kterých došlo k oboustrannému zápalu plic. Čínská studie publikovaná v březnu naznačovala, že z 81 pacientů řada z nich včetně těch bez symptomů následně jevila příznaky plicní fibrózy – tedy zjizvení plicní tkáně, které významně znesnadňuje dýchání.
Další péči bude potřebovat až 45 procent covid pacientů
Autoři dubnové studie časopisu Lancet tvrdí, že doposud není jasné, zda je toto poškození plic nevratné, jako tomu bývá u plicní fibrózy. U ní se poškození v průběhu času zhoršuje a neléčení lidé umírají zpravidla do pěti let.
Britská zdravotnická organizace NHS uvedla, že zhruba 45 procent z pacientů, kteří museli být s onemocněním covid-19 hospitalizováni, bude potřebovat další následnou zdravotní péči, čtyři procenta budou vyžadovat lůžkovou rehabilitaci a zhruba jedno procento permanentní akutní lékařskou péči.
Pomáhají, nebo škodí? Lékaři se přou o účinnost plicních ventilátorů v boji s koronavirem
Podobné odhady potvrzují i studie, které se zabývaly následky onemocnění SARS. Ta publikovaná v časopise Thorax v roce 2005 uváděla, že lidé, co překonali onemocnění SARS, měli půl roku po prodělání choroby výrazně sníženou kapacitu plic.
Je potřeba dalších studií
Část problému může spočívat v používání plicních ventilátorů, míní Ema Singwoodová, předsedkyně britské Asociace Fyzioterapeutů na plicních odděleních. Lidé na ventilátorech přijímají nezvlhčený kyslík, což může vést ke špatnému pročišťování plic a následným komplikacím.
Mrazivé záběry. Průlet plícemi zdevastovanými koronavirem
Ostatní studie však naznačují, že se v některých případech může fibróza rozvinout i u lidí, kteří si měli jen mírné nebo žádné příznaky nemoci a na plicní ventilátor připojeni nebyli. Na vině mohou být souběh onemocnění, astma či vysoký tlak. Je však zapotřebí dalších výzkumů a studií, abychom zjistili, co fibrózu po prodělané nemoci způsobuje.
Navzdory výše uvedenému stále platí, že drtivá většina nakažených koronavirem SARS-CoV-2, kteří mají mírné nebo středně těžké příznaky nemoci covid-19, se plně uzdraví. Při velkém množství nakažených však podle odborníků hrozí i vysoký počet lidí s následnými komplikacemi, které mohou podrobit zdravotnické systémy další zkoušce.