U nakažených koronavirem přijde sedmý den zlom. Vědci netuší proč

Mnozí lékaři hlásí, že u některých pacientů nastává sedmý den razantní zvrat. „Na konce prvního týdne nemoci jsou ve stabilním stavu, najednou se v jejich těle objeví extrémně silná zánětlivá reakce, která se šíří po celém těle,“ řekl deníku The Guardian pneumolog David Darley z nemocnice St. Vincent v Sydney.

Nemocným selhávají plíce, klesá krevní tlak, postupně selhávají další orgány, zvláště ledviny, a v těle se začnou tvořit krevní sraženiny.

„U pacientů nakažených novým typem koronaviru existuje velmi specifická sada stádií choroby. Z nějakého, nám zatím neznámého důvodu, ale těmito stádii neprojdou všichni nakažení,“ říká Darley.

Lékaři vypozorovali, že těžkým průběhem choroby covid-19, kterou způsobuje koronavirus, jsou zvláště ohroženi starší muži, kteří trpí buď cukrovkou, nebo vysokým krevním tlakem, popřípadě kardiovaskulárními chorobami.  Ale ani v tomto případě nelze mluvit o pravidle.

Zatím neexistuje způsob, jak zjistit, u jakých pacientů se má očekávat vážnější průběh choroby. Lékaři doufají, že by jim mohlo pomoci pečlivé sledování biomarkerů. To je měřitelný indikátor určitého biologického stavu nebo podmínek.

Nemocnice St. Vincent v Sydney spouští projekt, v rámci kterého bude kontrolovat pacienty, kteří prodělali nákazu koronavirem. Lékaři tak chtějí zjistit, zda virus po sobě zanechá nějaké trvalé změny na orgánech, v imunitním systému či krvi.

„Dosud není jasné, zda je to virus, který napadá plíce, cévy, nebo imunitní systém, který se vymkne kontrole a následně způsobuje poškození plic a cév," řekl Darley a dodal: „Může to být také kombinace obou variant. “

Někteří pacienti prodělali po nakažení koronavirem také zánět mozku. Z některých zemí dorazily informace o infikovaných, kteří utrpěli cévní mozkovou příhodu. „Není jasné, zda virus infikuje cévní výstelkové buňky v mozku nebo zda je pacientova krev příliš náchylná ke srážení v důsledku zánětu, což zase vede k mrtvici," řekl Darley.