Hlavní obsah

Může pomoci 5-ALA? V Japonsku se hádají o možný lék na covid

Alex Švamberk, Novinky, Alex Švamberk

Tlačítkem Sledovat můžete odebírat oblíbené autory a témata. Články najdete v sekci Moje sledované a také vám pošleme upozornění do emailu.

Tokio

Snaha najít za každou cenu lék na covid-19 ústí nezřídka do zmatečných oznámení a výměn názorů. Zažívají to i v Japonsku, kde probíhá spor o účinnost kyseliny 5-aminilevulinové (5-ALA). Když tokijská klinika Hanzomon informovala v polovině ledna o zlepšení stavu šesti pacientů s covidem-19, výrobce preparátu hned druhý den uvedl, že se žádná účinnost neprokázala.

Foto: Profimedia.cz

Model molekuly kyseliny 5-aminilevulinové

Článek

Celý spor připomíná podobné kauzy okolo antimalarika hydroxychlorochinu nebo ivermektinu. Také 5-ALA se využívá k léčbě jiných chorob a s jeho použitím přišli lidé, kteří se primárně nevěnují virovým plicním infekcím.

V případě 5-ALA, která se nyní používá při detekci a léčbě nádorů v mozku, při poruchách metabolismu a jako potravinový doplněk, stály na začátku laboratorní testy, které ukázaly, že přípravek potlačoval v tkáňových kulturách replikaci koronavirů.

Jasuteru Sakurai z oddělení infekčních chorob na institutu tropické medicíny při univerzitě v Nagasaki zjistil, že v laboratorní kultuře opičích buněk blokoval preparát 5-ALA nákazu koronavirem SARS-CoV-2 při 72hodinovém působení. Podobně ji blokovala i kombinace 5-ALA s citrátem železnatým sodným (SFC).

V EU se může používat bamlanivimab, v Česku se s ním už léčí

Evropa

Stejný test se použil na tkáňové kultuře buněk z lidského tlustého střeva Caco-2. U těch potlačovala 5-ALA šíření koronaviru i při 48hodinovém působení. Množství viru kleslo ve srovnání s kontrolní kulturou na méně než deset procent.

„Tyto výsledky ukazují, že 5-ALA má antivirotické účinky u lidských buněk,“ napsal Jasuteru Sakurai ve vědecké práci zveřejněné v časopisu Science. Sakurai zkoumal na tkáňových kulturách i účinné dávky, přičemž nezjistil žádnou toxicitu.

Pokračování výzkumů

Ve výzkumech pokračovala univerzita v Nagasaki, která zkoumala účinnost 5-ALA při léčbě malárie. Při zahájení dalšího výzkumu uvedla: „Doufáme, že se 5-ALA stane jedním z nových prostředků pro prevenci a léčbu covidu-19.“

Lék na covid? Pro každou fázi bude nejspíš potřeba jiný, říká vědec

Koronavirus

Výsledky z univerzity v Nagasaki sice ještě nejsou, ale 13. ledna byla zveřejněna studie zpracovaná univerzitou Hanzomon. Ta tvrdí, že preparát 5-ALA v kombinaci s SFC během sedmi až 10 dnů výrazně zlepšil stav šesti pacientů léčených na covid - bylo to v dubnu 2020. Objevily se jen mírné vedlejší účinky, jako jsou podráždění kůže a černá stolice, které pominuly po snížení dávek.

Protože léčba covidu-19 trvá v Japonsku v průměru 16,6 dne, dospěli Motowo Nakadžima a Kazutoši Kaketani k závěru, že kombinace obou preparátů ve vysokých dávkách zkracuje dobu léčení a že může jít o doplněk k léčbě lidí s covidem-19.

Nešlo však o žádný klinický test, jen o kazuistiku šesti pacientů. Dávkování se případ od případu lišilo a nebyla kontrolní skupina, která by byla léčena za stejných podmínek bez podání 5-ALA spolu se SFC, natož aby šlo randomizovanou slepou studii. Text, zveřejněný na serveru OSF Preprints, také nebyl podroben oponentuře.

Lék na revmatickou artritidu mírně snižuje úmrtnost na covid a délku léčby, tvrdí studie

Evropa

Sám výrobce 5-ALA, firma SBI Pharmaceutical, pak účinnost a bezpečnost kyseliny a SFC proti novému koronaviru zpochybnil: „Nedoporučujeme si pořizovat nebo používat naše produkty (proti koronaviru).“

Kyselina 5-aminilevulinová
5-ALA je běžná aminokyselina, které se objevují u živočichů, rostlin i bakterií. Podílí se na tvorbě hemu, protože spojením osmi molekul vzniká fotocitlivý protoporfyrin IX, zvyšuje se aerobní metabolismus a používá se pro zlepšení metabolismu u diabetu. Protože je protoporfyrin IX citlivý na světlo, používá se v diagnostice a při operování některých nádorů, zejména gliomů v mozku.

Spor o 5-ALA ukazuje na vypjatou situaci, kdy neexistuje účinný preparát, který by dokázal ve většině případů covid-19 vyléčit a vakcín není zatím dost. Zejména v době nástupu epidemie se zkoušela veškerá dostupná léčiva.

Zpočátku se sázelo z podobných důvodů na hydroxychlorochin, který také prokázal antivirotické účinky. Pak se objevila studie, jak zkracoval dobu léčby, ovšem ze statistiky byly vypuštěny neúspěšné případy. Nakonec se ukázalo, že hydroxychlorochin, který se zkoušel i v ČR, nejenže nepomáhá, ale dokonce zvyšuje počet obětí.

Klinické testy naopak ukázaly na účinnost kortikosteroidu dexametazonu.

Antimalarika proti koronaviru? V USA už to zatrhli, nefunguje to

Koronavirus

Pro posouzení jednoznačné účinnosti ivermektinu zatím chybí více dat, stávající studie z Dháky, Láhauru a Bagdádu jsou provedené na příliš malém vzorku lidí.

Reklama

Související témata:

Výběr článků

Načítám