Hlavní obsah
Role tradičních zdrojů se snižuje, ale ještě dlouho se bez nich neobejdeme Foto: Harrison Haines, Pexels

Bez fosilních zdrojů se zatím neobejdeme, říká garant programu Petroleum Engineering na VŠB-TUO

Studijní program Petroleum Engineering otevřeli na VŠB-TUO teprve před rokem na jaře. Vedení školy si ale od nového programu hodně slibuje – studenti se díky němu například budou učit využívat zdroje geotermální energie, která představuje jeden z nejčistších druhů energie vůbec.

Role tradičních zdrojů se snižuje, ale ještě dlouho se bez nich neobejdeme Foto: Harrison Haines, Pexels
Bez fosilních zdrojů se zatím neobejdeme, říká garant programu Petroleum Engineering na VŠB-TUO

Diamanty jsou věčné, ropa a plyn také. Tohle upravené bondovské heslo vymysleli na Vysoké škole báňské – Technické univerzitě Ostrava (VŠB-TUO) a vyjadřuje přesvědčení, že ačkoli celý svět přechází na obnovitelné zdroje, ropu a plyn bude v nějaké formě lidstvo potřebovat vždy. I díky tomu vedení nového studijního programu Petroleum Engineering věří, že o něj bude zájem i poté, co benzinky nahradí dobíjecí stanice a místo plynem se bude topit třeba biomasou. „Tím heslem chceme říct, že uhlovodíky mají trvalou hodnotu a jednoduše se bez nich ještě dlouho neobejdeme,“ vysvětluje Antonín Kunz, garant nového oboru.

Úplný přechod např. všech zdrojů tepla na bezemisní variantu během 20-30 let je pro něj těžko představitelný. Existující infrastrukturu plynovodů a elektrického vedení bychom museli buď úplně opustit, nebo zásadně přebudovat, což bude trvat dlouhou dobu.

Zcela bezemisní energetika tady určitě nebude v roce 2050, spíše až ve 22. století. Také v dopravě se ropná paliva velmi pravděpodobně udrží až do příštího století. Stále totiž zůstává řada kategorií, kde si elektromotor jako pohon v dnešní podobě nelze dost dobře představit. Jde o letadla, lodě, armádní techniku nebo kosmický průmysl. Navíc, zhruba čtvrtinu těžby ropy spolkne výroba plastů a na ropě jsou závislé také lékařské, zemědělské a průmyslové aplikace. V těchto oborech nelze ve spotřebě ropy očekávat dramatickou změnu.

Antonín Kunz, garant oboru

Foto: VŠB-TUO

Program Petroleum Engineering souvisí i s problematikou zdánlivě vzdálenou – tedy s neustálým tlakem na snižování emisí skleníkových plynů, protože aplikuje nové poznatky do tradičních oborů průzkumu a těžby uhlovodíků – např. studium vtláčení CO2 do ložisek ropy s cílem zvýšit jejich vytěžitelnost a zároveň snížit obsah CO2 v atmosféře. Projekt, studující možnosti ukládání CO2 do horninových struktur přitom probíhá i v ČR.

Součástí studia však není jen téma ropy a plynu, ale i problematika využívání geotermální energie, nebo projektování a provozu podzemních zásobníků plynu. „Potřeba kvalitně vzdělaných specialistů proto jen tak nezmizí a bude tady i po masivním nástupu obnovitelných zdrojů. Proto si myslím, že je potřeba překonat současné společenské klima, které tradičním hornickým a geologickým oborům příliš nepřeje,“ říká Antonín Kunz. I v této oblasti však VŠB-TUO úzce spolupracuje s mnoha partnery v soukromé sféře, tak aby absolventi oboru měli dostatek zkušeností z praxe a široké možnosti uplatnění. Informace o oboru Petroleum Engineering i dalších oborech s budoucností najdete na www.vsb.cz

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Výběr článků