Hlavní obsah
Thomas Kulidakis Foto: Jan Handrejch, Právo

Pohledem Thomase Kulidakise: Byznys z války, a ještě nevýhodný, je nepřijatelný

Ministryni obrany Janě Černochové stačí na vládě zamávat novinami nebo ukázat hlavní stránku zpravodajství na webu a peníze se sypou. Česká armáda má tudíž ve světle aktuální geopolitické situace jeden důvod k radosti. K tomu, abychom s ní mohli sdílet radost i my ostatní, je potřeba postupovat nanejvýš uvážlivě a efektivně.

Thomas Kulidakis Foto: Jan Handrejch, Právo
Pohledem Thomase Kulidakise: Byznys z války, a ještě nevýhodný, je nepřijatelný

Slíbených 50 miliard korun v příštích třech letech umožní armádě modernizaci, nákup nové techniky, vše, co je potřeba. Občan by si mohl říci, že tak je to dobře, protože na co jsou nám dálnice, silnice, nemocnice a školy, když nám je nepřítel rozbombarduje a rozstřílí. Armáda navíc není jen pro případ války, ale pomáhá třeba i při přírodních pohromách. To ovšem nejsou jediné proměnné rovnice.

Když jsem s paní ministryní obrany dělal rozhovor, abychom se mohli patřičně seznámit s jejím rozvažováním, slíbila, že z armádních výdajů budeme mít prospěch všichni. Tedy, že se nevymění zbrojení za máslo. K tomu by se podle ní mělo dojít cestou, která se jeví veskrze logická. Když se bude nakupovat v zahraničí, budou mít podíl i české firmy, když se bude modernizovat, tak pokud možno doma.

Vývoj na Ukrajině a naše dodávky zbraní Kyjevu jsou impulzem zřejmým nejen odborníkům a politickým kuloárům. S nejvyšší pravděpodobností si ho uvědomuje i podstatná část veřejnosti, která dění nejen sleduje, ale také se nad ním analyticky zamýšlí. Cynicky řečeno, jestliže jsme poslali do války na stranu Kyjeva zbrojní systémy a munici, kteréžto už nebyly z hitparády aktuálních moderních hitů, uvolnily se zdroje, sklady, otevřel se prostor, ušetřily se peníze.

Obzvláště se v tomto případě vyjímá jednání s Německem, které nám má poskytnout techniku za tu, kterou jsme poslali na východ. Stěžejní ovšem je, aby ta technika nebyla zastaralá, natož šrot. Zkrátka a dobře, abychom se nestali obětí postupu Německa, které zkopíruje ten náš. Méně potřebné až nepotřebné věci na východ a doma připraveno na mejdan i kvůli výhodě, že se nemusí platit drahé skladování nepotřebností.

Obavy, že místo tanků T72 dostaneme Leopardy 1, jsou rozhodně namístě. Pokud to budou Leopardy 2, je to lepší, pokud to bude něco mezi tím, může to být v očích optimistů impulz k modernizaci a kšeft pro náš zbrojní průmysl. My občané pak ale máme právo chtít vysvětlit, co že to je za kočkopsa, že je to mezi jedničkou a dvojkou? A proč bychom si měli kupovat něco, co si musíme modernizovat?

Copak si kupujeme například auto, abychom si ho pak modernizovali, aby vůbec v moderním provoze k něčemu bylo? Nekupujeme, pokud nám není sběratelský koníček veteránů bližší než ekonomická rozvaha a bezpečnost. Je lepší dům přestavovat nebo mít novostavbu? Odpověď je jasná.

Vypadá to, že se maskuje pořízení šrotu nebo skoro šrotu, přičemž jde ve skutečnosti o nahrávku zbrojařům. Může se namítnout, že jde o to, aby čeští občané pracovali, že zbrojaři platí daně, že by mohl být německý materiál zadarmo, že posílíme spolupráci se západním sousedem, s nímž je dobré vycházet.

Cynik by mohl poznamenat, že to je kšeft s válkou, idealista, že kšeft s válkou je hrůza, realista, že je to momentální nezbytnost. Pragmatický přístup by měl být nejlepší. To znamená zajistit obranyschopnost a vztahy se sousedem, ještě na tom vydělat a zároveň hlídat, že se neutrácí za zbytečnosti.

Padesát miliard v dnešní době je více než dost, takže už žádné předražené kulomety se zbytečnostmi, podivná bévépéčka, padáky bez šňůr, servomotory, kde stačí kladka a klika, výběrka s jediným kandidátem, nákupy bez výběrka, jednání přes prostředníky místo na přímo a hlavně, žádné vyšívané trenýrky.

Naší povinností veřejnosti je a bude hlídat do posledního halíře účty za zbrojení i zbrojaře, jestli nás ve spolupráci se státní správou neberou na hůl a nevozí nám muzejní kousky. Pokud přijmeme tezi, že se potřebujeme bránit, tak ať je to efektivní a nejsme skladištěm šrotu.

Eticky pochybný kšeft s válkou je naprostá zhůvěřilost, když se daňový poplatník bere na hůl. Pokud by se přivezly Leopardy 1, tak ty jsou drahé i zadarmo.

yknivoNumanzeSaNyknalC
Sdílejte článek

Reklama

Výběr článků