Článek
Miloš, naproti tomu, byl aktivní v prvních třiceti letech svého politického života. Teď častěji dlí v Lánech v pyžámku. A kde se vzala, tu se vzala, jako blesk z čistého nebe, zničehonic a náhle, přišla si pro něj odplata za skutky, které páchal, když je ještě páchati mohl a s potěšením tak činil.
Prezident České republiky Miloš Zeman se opakovaně dopustil protizákonného jednání. Jeho rozhodnutí o nejmenování historika umění Jiřího Fajta profesorem bylo nezákonné a prezident bude muset o jmenování rozhodovat znovu. Dospěl k tomu v pondělí pražský městský soud. Rozsudek je pravomocný. Po stížnostech akademiků se bude muset Zeman znovu zabývat i nejmenováním Ivana Ošťádala.
Když k tomu připočteme dávné soudní výroky, že současný prezident veřejně uváděl nepravdivé informace, vychází z toho posudek, s nímž by do pracovního poměru přijali bez námitek tak akorát Lojzu kopáče. My máme hlavu státu a vrchního velitele ozbrojených sil s těmito výjimečnými osobnostními rysy. Ilja Muromec si fakt mohl dovolit mnohem více a nikdo v jeho dobách nekoukal na to, jestli dodržuje nějaké zákony. Ech, pozdě se nám Miloš Zeman narodil a jinde, než měl.
Jeho souputník, moderní Čurila Plenkovič alias Andrej Babiš, též je mužem sil nekonečných a pohybů rozmáchlých. Šíří pravdy své, až se mu od úst práší. Nekouká napravo nalevo, všechno všecičko udělá, jen aby družina jeho své moudré skutky konati mohla. Například bahna léčivá aby zvýhodnila.
Bory šumí po skalinách, v sadě skví se jara květ a Čurila volá: „Zemský ráj to na pohled! Podpořte domácí cestovní ruch!“ Načež pošle ženu svou do země Chorvatů a sám se do řeckých končin vbrzku odebéře. Nemůže arciť jinak, neboť sto veverčích kožek za dovolenou tu krétskou v předstihu dal a líto mu je jich, těch výdajů domácnosti.
Zato je Čurila jazykem hbitým obdařen, a je-li třeba cokoliv říci, kohokoli zblbne tak, že i nejhroznější nepřítel se z toho jeho blábolení pomine. Přitom se moderních trendů věrně drží i rodinné hodnoty ctí. Neřekne „ekonomikám“, ale „eko Monikám“. Eko je zelené a Monika je choť.
Alexandr Mitrofanov
Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.
Naši Ilja a Čurila prostě tankují super, jako by se nechumelilo. Nijak je netankuje, že se to mnohým ekluje.