Hlavní obsah

Očima Saši Mitrofanova: Důkladně si myjte ruce a koukejte na prsty Babišovi

Novinky, Alexandr Mitrofanov

Koronavirus ovlivnil ekonomiku a politiku celého světa. Na rozdíl od chřipky či dalších infekčních nemocí, kolem nichž také vznikají epidemie, nese s sebou několik zvláštností, které způsobují současnou pozornost až paniku.

Foto: Milan Malíček

Alexandr Mitrofanov

Článek

Za prvé laikům stále není jasné, odkud nemoc vylezla. Na jedné straně jsou hypotézy o přenosu z některých zvířat, na straně druhé jsou zprávy, že zařízení určené k výzkumu těch nejsmrtelnějších patogenů, které existují, stojí přímo v centru Wu-chanu, z něhož se začala nákaza šířit.

Na jedné straně se dementují domněnky, že virus mohl utéct právě z této laboratoře, na straně druhé například Rusko, které je s Čínou zadobře, zrušilo konání Petrohradského ekonomického fóra, nesmírně výdělečného podniku, který přitom má proběhnout až začátkem června. Ví něco Kreml, co neříká ostatním? Tato a podobné otázky ke klidu nepřispívají.

Za druhé není zatím proti tomuto typu koronaviru lék ani vakcína.

Za třetí byl svět už delší dobu nervózní i bez tohoto viru. Z míry ho vyváděly klimatické změny, migrace, nerovnoměrnost vývoje mezi jednotlivými zeměmi i uvnitř těchto zemí, očekávání „černé labutě“ jako tajemné síly, která jako blesk z čistého nebe ochromí všechno. Není divu, že nový koronavirus v hlavách lidí přesně sedl na tento popis.

Vlády mohou v zásadě reagovat dvěma způsoby. Buď drakonicky zasáhnou do práv a svobod občanů, aby se vynasnažily zpomalit šíření nákazy, anebo budou vládní opatření neúplná. V demokratických zemích začátek těchto kroků je vždy polovičatý, protože striktní zákazy jdou proti podstatě zřízení. A není stále jasné, zda je nebezpečí tak velké, že přednost musí dostat restrikce kvůli zdraví a životům.

Proto podle mě není namístě plísnit vládu za každou chybu. Ale zároveň nelze přehlížet tendenci, která hrozí vybujet jako rakovina, ať už je vývoj jakýkoliv.

Nebezpečnou buňku samoděržaví pěstuje Andrej Babiš. Aktivitu mu zazlívat nelze, mít se na pozoru je naopak třeba nad jeho pučící snahou využít příležitosti a udělat ze sebe jediného zachránce a vůdce národa. Že se musí vypořádat s bizarními mozkovnami ve vlastním okolí, je známý problém zde. Že se chová jak vyslýchající orgán k vlastnímu ministrovi, nakonec nepřekvapuje zde.

Ale že zlostně posílá do karantény opozici, zvláště ODS, to je další kamínek do rakovinotvorné mozaiky. Vytlačil na okraj dokonce vládní ČSSD. Na sobotním krizovém štábu nebyl přítomen ani ministr zahraničí Tomáš Petříček. „Ministerstvo zahraničních věcí nebylo zváno a o konání jednání jsme nevěděli,“ uvedl Petříček pro Deník N.

Alexandr Mitrofanov

Komentátor. Zabývá se vnitropolitickým děním a tématy spojenými s vývojem v Rusku. Získal Cenu křepelek (1994), Cenu Ferdinanda Peroutky (2000), Cenu Karla Havlíčka Borovského (2015) a Cenu Jiřího Ješe za komentář (2016). Vydal knihy Za fasádou Lidového domu (1998) a Politika pod pokličkou (2002, s Markétou Maláčovou), podílel se na sborníku Bludné cesty sociální demokracie (2005). Je aktivní jako mikrobloger @AlexandrMitrofa.

Takže: důkladně si myjte ruce a koukejte na prsty Babišovi.

Reklama

Výběr článků

Načítám